6. Dva vrcholy v jednom dni

20.08.2016

Cestopis Vnější Hebridy 7. – 18. 7. 2016 

Ještě štěstí, že nemáme problém s ranním vstáváním. Dnes máme nabyto. Vstáváme, snídáme a balíme všechny své věci. Dnešní první zastávkou je parkoviště pod nejvyšší hebridskou horou An Cliseam, 799 m.

 

Výšlap na An Cliseam, 799 m

Parkujeme na úplně prázdném parkovišti u hlavní silnice vedoucí z jihu ostrova Harris na sever ostrova Lewis. Již automaticky společně s pohorkami obouváme i návleky. Do batůžku balíme i péřovou bundu, rukavice a čepici. Samozřejmostí je lékárnička a stříbrná fólie. Do GPS zadávám místo našeho auta, a pak už přichází první kroky po rozbahněné, mokré cestičce vedoucí přímo vzhůru na vrchol.

 

Cesta na nejvyšší vrchol není značena. Proplétáme se mezi vřesem. Přeskakujeme z trsu na trs trav, které tvoří malé ostrůvky mezi okolním rozlehlým rašeliništěm. Po mírně zvlněném úvodu přichází na řadu strmá pasáž. Svačíme v polovině cesty. Ani ne deset metrů nad námi se neohroženě pasou srnky. Nebojí se. Po několika minutách v tichosti kráčí pryč.

 

Před námi se ukazuje první z nepravých vrcholků. Dostáváme se na úroveň mlhy. Teplota klesá, vítr sílí a mlha houstne. Přicházíme na vrchol, který je nyní zcela zahalen oblakem vodních par. Oblékáme péřové bundy, rukavice a čepice a svačíme v kruhovém kamenném zákrytu.

Nad námi cítíme slunce. Mlha je čím dál tím světlejší. S výkřiky radosti se před námi objevují a vzápětí mizí první pohledy do údolí. Rychlost větru pozorovatelná na okolo plujících mracích je enormní. Bez kamenné bariéry, za kterou se ukrýváme, bychom velmi rychle prochladli. Západní vítr co chvíli rozmetává mraky usazené na vrcholu. Současně ovšem vždy přivane mraky nové, a tak s pokorou čekáme a rozhlížíme se na všechny světové strany, abychom neminuli nějaký nový pohled.

 

I na An Cliseam hnízdí pár Orlů Zlatohlavých. Silný vítr jim nevadí. Využívají ho k ladnému letu, během kterého loví horské malé hlodavce. Po půlhodině se vydáváme na cestu zpět do údolí.

 

Výšlap na Beinn Dhubh, 506 m

 

Nasedáme do auta a vyjíždíme z parkoviště směrem na jih. Loučíme se s Tarbetem, hlavním přístavem Harrisu, a po několika kilometrech odbočujeme z hlavní silnice na západ. Auto parkujeme u přeplněného parkoviště pod horou Beinn Dhubh, 506 m.

 

Slunce svítí a teplota se šplhá k závratným dvaceti stupňům. Není divu, že je parkoviště přeplněné. Všichni jsou na pláži. Ti odvážnější se i dokonce koupou. Hora Beinn Dhubh vypadá jako jeden z mnoha místních kopců. Mezi turisty je často opomíjená, což je škoda. Z jejího vrcholu je totiž až neskutečný pohled na celou širší oblast centrálních Vnějších Hebrid.

Snad poprvé za celý pobyt se převlékáme do kraťasů. Batůžek z předchozího výšlapu nepřebalujeme. Péřovka i nepromokavé oblečení se budou hodit. Na Beinn Dhubh nevede žádná značená stezka. I cestičku zde budete hledat marně, a tak se vydáváme přes louky, rašeliniště a vřesy přímo vzhůru. Před námi je první nepravý vrchol. Cesta vede přímo vzhůru. Přidržujeme se vřesu a opatrně našlapujeme. Pod námi je prudký sráz dolů. „Raději neuklouznout,“ myslím si při pohledu dolů.

 

Dostáváme se na rovinatý hřeben. Před námi je poslední mírné stoupání a kruhová kamenná bariéra označující vrchol s trigonometrickou značkou. Mraky a mlha visí nad vrcholem jako nehybná deka. Výhled máme famózní. Na jedné straně sluncem zalité údolí s nekonečnými plážemi a obzorem přeplněným vrcholky hor Jižního Uistu. Na straně druhé horská bariéra severního Harrisu a jižního Lewisu. Vychutnáváme výhledy, a pak sestupujeme zpět do údolí.

Trajekt na Berneray

Dnes opouštíme ostrovy Harris a Lewis a nasedáme na trajekt, který nás převáží na ostrov Berneray. Trajekt je přistaven v 18:30. Kolona čekajících aut se rozjíždí a my vjíždíme na jeden z menších trajektů, který přepravuje turisty a místní mezi ostrovy. Plavba netrvá více než jednu hodinu. Kličkujeme mezi ostrůvky a mělčinami, kde se spokojeně vyhřívají lachtani. Trajekt mezi Harrisem a Berneray je mým nejoblíbenějším.

 

Připlouváme do mini-přístavu na ostrově Berneray. Po jednoproudé silničce jedeme společně s ostatními na jih. Do hostelu na Jižním Uist přijíždíme společně se západem slunce. Ubytováváme se a připravujeme vybavení na další den.

 

PŘEDCHOZÍ CESTOPIS......NÁSLEDUJÍCÍ CESTOPIS

 

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts