Isle of Skye 4/5

19.10.2017

9. 8. středa; Highland Games! 

Probouzíme se do dalšího úžasného dne a opět snídáme venku s výhledem na Vnější Hebridy. Pomalu balíme své věci a loučíme se s Bothy. Dnes už opravdu definitivně. Přespávat totiž budeme v hostelu Skyewalker backpackers. Vracíme se k autu. Na zdejším parkovišti to začíná houstnout. Nasedáme do vozu a odjíždíme směrem k naší první zastávce, zřícenině hradu Duntulm Castle.

 

Parkujeme auto u rozšíření hlavní silnice a jdeme se podívat ke skalnímu výběžku, kde se ruiny nachází. I přesto, že bychom neměli, nakonec překračujeme plot se zákazem vstupu, a jdeme se podívat na zříceninu zblízka. Z hradu, a stejně tak i z naší další zastávky, Museum of Island Life, je dnes úžasný výhled na ostrovy Vnějších Hebrid.

Museum of Island Life (Museum života na ostrově), naše další zastávka, se nachází jen necelé 3 kilometry od zříceniny hradu. Ve zdejších několika kamenných chatičkách je představen život ostrovanů minulých staletí. Kamenné budovy jsou ukončeny tradiční vřesovou střechou, kterou můžete potkat i na ostrovech Vnějších Hebrid, a jsou opravdu velmi fotogenické. Po návštěvě pokračujeme směrem přes Uig na největší z dnešních atrakcí, Highland Games v Portree.

 

Jenže najednou se doprava zastavuje. „Dáváme nový asfalt na silnici. Bude to trvat tak půl hodinky,“ informuje nás zdejší dělník a my vypínáme motor. „Doufám, že to nebude „ostrovní půlhodinka“, to bychom tu mohli strávit i hodiny dvě,“ myslím si a vystupuji z auta. Trochu nevěřím, že by výměna povrchu silnice zabrala pouze 30 minut, ale už za 40 minut nasedáme opět do auta a jedeme dál.

Projíždíme skrz Uig a zastavujeme ještě na jednom místě, Fairy Glen „Údolí s vílami“, které se stalo (nechápu proč) velmi populárním turistickým místem. My v podstatě jen projíždíme.

 

Auto parkujeme v Portree u supermarketu. Na radu místních se ani nesnažíme dojet do centra. Highland games, skotské tradiční soutěže v hodu kladivem, kládou, běhu nebo třeba tanci, jsou místní největší podívanou. Okolo malého přírodního amfiteátru se tísní na tři tisíce a více návštěvníků. Lidé jsou tu z celého světa.

 

Zdejší obrazy mi připadají tak trochu směšné. Soutěžící mezi sebou zápolí o nejdelší hody vším možným. Zapojují se i nadšenci z davu. Soutěží se v přetahování provazu. Aby toho nebylo málo, v jednom rohu se skáče do dálky a v druhém poskakují tanečníci v tradičních skotských krojích. Všechno dohromady. Všechno zaráz. Nevím, na co koukat dřív. Ale při pohledu na statné házeče kladivem mám jasno.

Fandíme. Mezi účinkujícími objevujeme i české jméno „Ladislav“. Ladislav je opravdu borec! V celkovém součtu bodů za hod kladivem do výšky, do dálky, hod kládou a mnoho dalších disciplín končí na druhém místě. Jsme hrdí Češi :) .

 

Po skončení akce nasedáme do auta a jedeme směrem na hostel. Těšíme se na sprchu a večeři, po které kopu Aničku a Toma k akci. „Venku je krásně. Toho se musí využít,“ říkám a nasedáme do auta. Jedeme k Fairy pools, „Vílím jezírkům“, nádherného místa mezi horami. Je téměř večer a zdejší přírodní bazénky osvětluje neskutečné světlo. „To jsme si nemohli nechat ujít,“ povídám, když se vracíme opět k autu a směřujeme směrem do baru ve vesničce Carbost, kde dnešní den končí u tradičních skotských zpěvů.

 

 

 

 

PŘEDCHOZÍ CESTOPIS.......NÁSLEDUJÍCÍ CESTOPIS

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts