Francouzské Camino 2017 - 6/7

05.09.2017

20. 5. Melide – Salceda, pohodový den

Z Melide vycházíme brzy, a tak se nemusíme bát návalu poutníků. Dnes máme v plánu 25,5 km po poměrně rovinaté trase. Nečekají nás žádné velké kopce jako okolo O´Cebreiro. Procházíme skrz lesíky, okolo polí a luk. Je další krásný den. Není kam spěchat. Zastavujeme se na snídani, kafíčko, další kafíčko, oběd a tak dál.

 

Už jsme si dávno zvykli na zátěž a bolavé nohy. Je čas si pouť trochu užít. Nezadržitelně se totiž blížíme k Santiagu. Čeká nás posledních 57 km! „Chtělo by to ještě alespoň jednu stovku,“ oznamují mi jeden za druhým účastníci výletu, kteří se před několika dny děsili při pohledu na ukazatel „Santiago 270 km“.

Přecházíme krásný kamenný most u Ribadisa a dostáváme se do městečka Arzúa, kde se napojuje další trasa, Camino Norte. Doplňujeme zásoby v supermarketu a pokračujeme dál. Zastavujeme se až v A Calzada, kde si dáváme 5,2 km před koncem poslední pauzičku.

 

Abychom nemuseli běžet, sama vyrážím napřed a zařizuji ubytování v Albergue Boni. Soukromý pokojík, masážní sprcha, pračka a sluncem zalitá zahrada, co víc si na pouti přát. Noříme se do místních židliček a užíváme si sluneční paprsky. Konečně pohoda.

21. 5. Salceda – Monte do Gozo, aneb Santiago na dohled

Dnes nespěcháme. Je krásně a v plánu máme „pouhých“ 23,7 km. Téměř nikdo z nás nemá žádný puchýř ani otlak. Začínám přemýšlet, zda se moji poutníci tak trochu na pouti nenudí a začínám přehodnocovat plán na červnové Camino.

 

Ze Salcedy vcházíme do jednoho z mnoha eukalyptových lesů, které jsou okolo Santiaga uměle vysázeny. Stoupáme vzhůru na vrchol Alto de Santa Irene (405 m), ze kterého klesáme do O Pedrouza. Opět se zastavujeme na kafíčko a snídani. Společně s dalšími poutníky pokračujeme skrz eukalyptové lesy okolo letiště stále směrem k Santiagu.

 

Tato předposlední/poslední etapa do Santiaga vede stále nahoru a dolů, až se konečně dostáváme k Monte do Gozo (370 m). Na Monte do Gozo (v překladu Hora radosti) se nachází obrovský poutnický komplex, který zde byl vytvořen v roce 1993. V několika desítkách blokových bungalovů zde najdete ubytování pro více než 400(!) poutníků. Součástí komplexu jsou restaurace, obchody i zdravotnické centrum. Jak si asi dokážete představit, monstrózní komplex nebyl nikdy pořádně využit a v dnešní době vypadá „Hora radosti“ spíše jako „Hora zkázy“. Obchody a 4/5 všech bungalovů jsou zavřeny a pouze chátrají. Tak trochu to tady vypadá jako město duchů.

 

Nepokračovali jsme dále do Santiaga. Dnešní etapu jsme skončili tady. S výhledem na Santiago, časem na rozmyšlenou a s myšlenkou na předchozích několik dní putování. Velké finále nás čeká zítra.

 

 

PŘEDCHOZÍ DEN - NÁSLEDUJÍCÍ DEN

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts