Putování po Mallorce 11.

07.02.2018

Cesty okolo jižního pobřeží

Jižní pobřeží je na rozdíl od toho severního velmi rovinaté. I tak jsou tady ale místa a cesty, které stojí za to prozkoumat. Budíme se na skalním výchozu. I slunce pomalu „vstává“ a objevuje se nad mořem. Měsíc nám opět celou noc svítil do obličeje jako baterka. Balíme věci a pokračujeme okolo pobřeží dál.

 

Přicházíme k pláži Cala Mendia. Sprchujeme se a brzy necháváme zdejší „deštníkovou pláž“ za zády. Prodíráme se skrz křoví a stoupáme na útes, kde objevujeme úzkou vychozenou pěšinku. Jdeme okolo pobřeží z východu na jih a kocháme se výhledy na třpytící se hladinu moře. Brzy přicházíme k prvním jeskyním. Mezi ty větší patří Cova des Moro, Cova de Cala Falcó nebo úžasné z moře přístupné jeskyně Cova des Coloms.

Obcházíme skalní útes s jeskyněmi a přicházíme k vyvrcholení první trasy – obrovskému oblouku Pont de Roc. Obcházíme okolo a fotíme se v nejužším místě. Obědváme a pokračujeme dál k překrásné zátoce a pláži Cala Varques. Nadšení lezci toto místo využívají k volnému lezení. Když už jim dochází síla, pustí se a skáčou přímo do moře.

 

Obcházíme zátoku s průhlednou vodou a pokračujeme podél pobřeží dál. Stoupáme a klesáme, až se dostáváme k další úzké pláži. Tady se odpojujeme od pobřeží a pokračujeme po přímé pěšině do vnitrozemí. Cestou potkáváme (k mému obrovskému překvapení) suchozemskou želvu. Fotíme si ji, a pak nás napadá, že by si možná dala mrkev. Rozkousáváme kousek zeleniny, ale želva s odfrknutím oranžovou mrkvičku překračuje a odchází pryč.

 

Pěšinka se mění v prašnou cestu. Po několika kilometrech se ocitáme na silnici a zkoušíme stopovat dále na jih do městečka Santanyí, případně až k pobřeží. Měníme jedno auto za druhé. Konečně nás poslední rodinka dováží až k pobřeží do Cala Llomards. Ve zdejším obchodě doplňujeme zásoby. Hlavně vodu, která po cestě není k sehnání a v odpoledním slunci pokračujeme přes (dle mého názoru) nejkrásnější mallorskou pláž, Caló des Moro dál.

Stoupáme vzhůru a brzy se dostáváme na planinu. Pod námi je desítky metrů vysoký útes. Procházíme okolo megalitických vykopávek a výběžku Punta des Bauc. Je pozdní odpoledne. Začínáme hledat místo na spaní a nakonec si ustýláme přímo na hraně útesu.

 

K nejjižnějšímu bodu ostrova a poslední západ slunce

Před námi je poslední den. Zítra odpoledne se vracíme do podzimních plískanic. „Sbohem 25- 30°C,“ říkám si, když otevírám oči a pozoruji další z nezapomenutelných východů slunce. Balíme a pokračujeme okolo útesů dál. Jako téměř každý den, i dnes jdeme samy. První turisty potkáváme až na nejjižnějším bodu ostrova, u majáku Cap de Salines.

Náš dnešní cíl, městečko Colonia de Sant Jordi, máme sice na dohled, vede k němu ale ještě dlouhá cesta okolo pobřeží. Zpátky do civilizace, na městskou pláž, přicházíme až odpoledne. Sprchujeme se. Do moře nakonec nejdeme. Přijde nám špinavé. Místo toho si dáváme kafíčko a zmrzlinku v jedné z místních restaurací.

 

Procházíme skrz rezortní město a dostáváme se k fotogenickým horám soli, která se zde těží pomocí odpařování z moře. Pokračujeme za hotel Marqués, kde nacházíme téměř prázdnou pláž Platja Estanys. Přeci jen, většina turistů už odešla na večeři.

 

Sedáme si na starý vojenský bunkr a večeříme při „posledním“ mallorském západu slunce. Jako každý den, i dnes máme jasnou a úplně čistou oblohu.

 

 


 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU      -     DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

 

 

rychle usínám.

 

Please reload

Featured Posts

Isle of Skye v červnu 1/4

29.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts