Květnové Vnější Hebridy 1/7

26.11.2018

6. 5. neděle – plavba na Isle of Skye

Do Edinburghu dnes přijíždím o trochu dřív než obvykle. Lucka, obrovská fanynka Harryho Pottera, na mě už čeká na smluveném místě v centru města. Zdravíme se. Rychle skáče do auta a společně se rozjíždíme za Zdeňkem. I Zdeněk se rozhodl přiletět do Edinburghu o den dřív. To aby si stihl město v klidu prohlédnout. Přijíždíme před jeho hostel. Zdravíme se, a z rušného centra města odjíždíme na letiště, kde v 11:30 nabíráme i třetí účastnici, Sašu.

 

Poslední nezbytnosti, jídlo, vodu a jiné, pořizujeme společně v nedalekém nákupním centru. Pak už opravdu necháváme město za zády a vydáváme se na tradiční cestu na severozápad. GPS už nepotřebuji. Z dálnice odbočuji jako vždycky na desátém výjezdu směrem na Callander. Na cestě z Edinburghu do Fort Wiliam děláme jen několik menších zastávek. To aby nám neumřely nohy a hlavně, abychom si stihli vyfotit okolní krásy. V Glen Coe mě překvapuje sníh, který se stále ještě drží na vrcholcích místních hor a fakt, že v jinak „přeturistováném“ údolí není téměř žádný návštěvník.

 

První větší pauzu dáváme až ve Fort William. Svítí sluníčko. Je krásně. Se Sašou jdeme koupit návleky a po hodince se už opět scházíme u auta a vyrážíme k mostním obloukům viaduktu Glenfinnan.

Tak si říkám, že umístit zlatý hřeb výletu hned na první den není úplně nejrozumnější, jenže co nadělám, když ho máme po cestě. Po Edinburghu je Glenfinnan druhým nejdůležitějším místem pro fanoušky Harry Pottera ve Skotsku. Právě „tudy“ totiž Harry Potter projížděl ve spěšném vlaku do Školy čar a kouzel v Bradavicích. Takže si asi dokážeš představit Lucčinu radost, když poprvé uviděla zdejší oblouky.

 

Auto necháváme na nedalekém parkovišti a jdeme se projít pod most. Povídám o skotské historii a Jakobitském povstání, což jsou dle mého názoru, pro Skoty mnohem významnější důvody k návštěvě zdejšího údolí. Jdeme se podívat i k zátoce Loch Shiel a na oficiální vyhlídku, po které kontroluji čas a s hrůzou zjišťuji, že nám za chvíli odplouvá trajekt. Musíme vyrazit.

 

Do Mallaig, odkud odjíždí trajekt směrem do vesničky Armadale na Isle of Skye, přijíždíme „za pět minut dvanáct“. Vyskakuji z auta a běžím do kanceláře, kde vyzvedávám objednané lístky. Na trajekt se dostáváme jako poslední. Byť, že se vejdeme na palubu.

Za necelou hodinu už připlouváme na ostrov. „Vítejte na Isle of Skye,“ oznamuji ostatním a vyjíždím do podmračené krajiny.

7. 5. pondělí – Přejezd na Vnější Hebridy

Ubytováni jsme v soukromém pokojíku v Broadford Backpackers. Vstáváme brzy. Chceme se podívat po ostrově, ze kterého za pár hodin odplouváme dále na západ. Z Broadford jedeme na sever. První zastávkou je výlet okolo skalní jehly Old Man of Storr, kde obdivujeme místní geologickou unikátnost. Je pod mrakem. Skalní útvary se co chvíli halí do mlžných oparů. 12:00 a my se vracíme zpět na parkoviště.

 

Čas je neúprosný. Místo jízdy dál na sever se vracíme do Portree, barevného přístavního městečka. Obdivujeme místní přístav i kamenné uličky, a pak už se chtě nechtě musíme vydat do osady Uig, odkud nám vyjíždí trajekt.

Venku je „mordor“. Prší. Dvě hodiny plavby tedy přečkáváme uvnitř lodě. Po čtvrté odpolední přijíždíme na Jižní Harris, kde se ubytováváme v hostelu v zapomenuté osadě Rhenigidale. V tradiční chaloupce jsme téměř sami. Počasí se začíná vylepšovat, a tak po vybalení věcí nasedáme opět do auta a vyrážíme na odpolední průzkum nedalekého ostrova Scalpay.

 

Projíždíme opět skrz Tarbert, ale tentokrát se nezastavujeme. Trajekt i přístav necháváme za zády. Vítá nás jednosměrná jedno-proudová silnice, kde se protijedoucí auta vyhýbají pouze díky menším asfaltovým vybočením. Přejíždíme most a zpomalujeme. Scalpay je malý ostrůvek známý díky chovu a lovu mořských plodů.

 

Dojíždíme na konec silnice. Auto necháváme na menším parkovišti. Bereme si batůžky a „výbavu“ na dvouhodinový výlet. Cesta k nejstaršímu majáku na západním skotském pobřeží, Eilean Glas, je suchou, 2,2 km dlouhou v podstatě rovnou procházkou. Kámen úrazu přichází při cestě zpět, kdy se k autu vracíme delší „necestou“ okolo pobřeží.

U Eilean Glas jsme za chvíli. Procházíme okolo místních polorozpadlých budov, zkorodovaných trubek a užíváme si výhledy na mořskou hladinu a z ní vystupující okolní ostrovy. Počasí se vylepšuje natolik, že občas i vysvitne sluníčko :).

 

Abychom trochu prozkoumali ostrov a zjistili skotské podmínky z Eilean Glas se k autu vracíme okolo pobřeží. Poslední ukazatel a cestička se nám ztrácí v mechovém a rašelinovém podkladu. Jsme rádi za návleky. Jak se ale brzy ukáže, při zapadnutí do bažiny ani návleky do půli lýtek nepomáhají. Vlastně by Saše nepomohly ani návleky ke kolenům nebo do půli stehen, tak hluboko se dá ve skotské krajině zapadnout.

 

K autu přicházíme ve čtvrt na devět večer. Venku je pořád ještě světlo, jako by byly čtyři hodiny odpoledne. Nasedáme a vracíme se na ubytování.

 

 

DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Isle of Skye v červnu 1/4

29.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts