Květnové Vnější Hebridy 3/7

28.11.2018

9. 5. středa – turistický den na Isle of Lewis

Ano, na dnešní den je předpověď jasná – vytrvalý déšť. Po včerejších horských výšlapech nám jeden odpočinkový den přichází vhod. Po snídani tedy balíme věci a odjíždíme na výrazně rovinatější ostrov Lewis. Prší jako z konve. Rozuměj: „Prší tradiční horizontální hebridský déšť.“

 

Dle Zdeňkova přání zabočujeme na západní část ostrova, kam se většinou s ostatními skupinami nemám čas dostat. Přijíždíme na konec silnice k osadě Brenish, kde nás vítá brutální vítr s ustávajícím horizontálním deštěm. Jsme vlastně za horami západního Harris. Opravdu jen na chviličku vycházíme z auta ven. Vítr si pohrává s našimi pláštěnkami tak, že je lepší je ani nemít. Vracíme se zpátky do auta a popojíždíme po silnici zpět. Opět zastavujeme a tentokrát vycházíme k rozbouřenému moři na dýl. Před námi jsou známé skály a útesy u osady Mangersta.

 

Venku je opravdu zima. Chvíli jsme stateční, ale pak už se opět vracíme do teplého auta. Popojíždíme dál. Tentokrát až k výše jmenované osadě, kde necháváme auto na improvizovaném parkovišti. Přelézáme branku a jdeme po louce směrem k moři. U prvních útesů si všímáme pěnových chuchvalců. Chvíli nechápu, ale pak mi dochází, že se jedná o mořskou pěnu, kterou sem z hladiny přivane vítr. Přičemž hladina je přibližně 100 metrů pod útesem. (Jen pro představu síly hebridského větru.)

Po necelém kilometru přicházíme k nově vystavěné maličké bothy, Mangurstadh. Obdivuji lokaci vysoko na mořském útesu a říkám si, jak to tady musí vypadat úžasně, když je venku krásně.

 

Po podrobném prozkoumání zdejší bothy a okolních skal se vracíme zpět do auta a vyrážíme k osadě Uig, kde potkáváme sochu šachového Krále odkazující na místní úžasný objev prehistorických šachových figurek.

 

 Přicházíme k obrovské bílé pláži. Počasí se začíná opět zhoršovat. Do zad nám teď opět chvístá horizontální déšť. Úplně mokří se po půlhodinové procházce po prázdných bílých plážích vracíme zpět.

Další zastávkou je ostrov Bernera, na jehož severním cípu je umístěna věrná replika domu z doby železné. Procházíme se okolo oválné stavby s travnatou střechou, která je ukryta v zálivu. Představuji si zimní bouři, která odvála několik metrů zdejšího písku, a díky které se na zdejší osadu z doby železné přišlo.

Z Bernery se vracíme zpět na hlavní okružní silnici. Další zastávkou je zřejmě nejslavnější UNESCO památka, kamenné kruhy Callanish I - III. Venku je stále ještě pod mrakem. Dáváme si pauzičku v návštěvnickém centru. Čas pozdního oběda je ideální chvílí pro ochutnávku tradičních fish and chips (ryby a hranolek).

 

Někdy se malá pauza vyplatí. Půl hodiny a venku je opět téměř jasno. Vracíme se tedy ke kruhům a pořizujeme fotografie, jako kdybychom přijeli jiný den. Nedaleko Callanish se nachází i Dun Carloway Broch, nejlépe zachovaná dvouplášťová stavba ze začátku letopočtu. Tedy pokud nepočítáme tu na shetlandském ostrově Mousa.

Nasedáme do auta a jedeme ještě o pár kilometrů dál na sever, do tradiční vesničky Gearrannan.

U neolitického největšího vztyčeného kamene ostrovů, Clach an Truiseal nám už svítí sluníčko. Nabíjíme námi dovezené vlastní kameny pozitivní energií (já zkouším nabít i klíče od auta), a pak už vyrážíme na úplný sever Lewis, k majáku Butt of Lewis.

 

Chvíli se zde procházíme, ale při pohledu na hodinky mi zatrne. Je půl sedmé a ještě jsme nenavštívili a nepokoupili ve Stornoway. Vracíme se tedy od útesů zpátky do auta a jedeme zpět na jih. Ve Stornoway, ostrovním polis, nás vítají davy lidí, na které už nejsme zvyklí. Nakupujeme zásoby potravin. Doplňujeme benzín a vyrážíme zpět na hostel, kam přijíždíme tradičně v půl deváté večer.

 

 

 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU - DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Isle of Skye v červnu 1/4

29.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts