Cesta na sever 3/4

09.12.2018

26. 6. úterý – Ostrov Handa a bothy Strathan

Ostrov Handa je mým nejoblíbenějším místem na severozápadním skotském pobřeží, a protože je na dnešek opět vydaná slunečná předpověď, těším se na dnešní výlet o to víc. Vstáváme, snídáme a balíme všechny věci.

 

V devět hodin už necháváme kemp ve Scourie za zády a odjíždíme dál na sever, do nedalekého přístavu Tarbet. Jsme tu brzy. Parkujeme tedy auto nedaleko malého mola a ve zdejší budce si za 15 liber kupujeme lístek na malý motorový člun, kterým se v deset ráno dostáváme na ostrovní rezervaci.

 

Po přednášce od místních strážců se konečně rozprcháváme po ostrově. Je sice trochu pod mrakem, ale pohled zpět na západní skotské pobřeží je nezapomenutelný. První pauzičku si dáváme hned u kamenité pláže. Sledujeme mořskou hladinu, ale vydry se nám dnes ukázat nechtějí. Místo toho nás z mořské zátoky pozoruje vykukující tuleň.

Přicházíme na sever ostrova, kde jsou ostré mořské útesy a stovky tisíc hnízdících párů mořského ptactva. Právě tady místní dobrovolníci počítají jednotlivé zástupce ptačích druhů a zjišťují, že se z oceánu na útesy rok od roku vrací méně a méně jedinců.

 

Největší atrakcí je velký útes, na kterém hnízdí i kolonie roztomilých maličkých papuchalků. Pozorujeme jejich neobratný let a po několika minutách zjišťujeme, že zde dalekohled nebude třeba. Několik jich totiž pózuje dva metry od našich nohou.

Po čtyřech hodinách necháváme Handu za zády a pokračujeme dál opět směrem na sever. Projíždíme Kinlochbervie a jedeme se podívat na nedaleké bílé pláže. Zcela upřímně, jsme unaveny. Přemýšlíme, zda to dnes „nezapíchnout“ přímo na parkovišti u jedné z místních pláží, ale nakonec holky překecávám a dle původního plánu balíme věci na dnešní noc a zítřejší dopoledne. Nahazujeme batohy a jdeme skrz vysušené bažiny a mokřady směrem do bothy Strathan.

 

Za hodinu a půl už stojíme před prázdnou hezky zrekonstruovanou bothy. Vybíráme si pokojík s krbem a relaxujeme. Venku je teplo a krásně.

 

27. 6. středa – Cesta na Sandwood bay, Smoo cave a Thurso

Záliv Sandwood, který ukrývá jednu z nejkrásnějších pláží ve Skotsku, se nachází jen necelých šest kilometrů od bothy Strathan. Nevede sem žádná cesta, a tak musíme dvě hodiny klopýtat skrz vřesoviště a rašeliniště.

Na bílou pláž přicházíme v jedenáct. Obloha je úplně jasná a z výrazů holek mi dochází, že se tu chtě nechtě budeme muset zdržet. Na mou navrhovanou hodinovou pauzu na mě totiž holky vytřeští oči. „Kláry, ty to nechápeš. To je jako ONO. Tady nás na další tři dny nech, a pak nás odvez na letiště,“ komentují pohled na místní ráj.

 

Na kilometr a půl dlouhé pláži vidíme pouze jednoho návštěvníka. Svlékáme se a jdeme se osvěžit do nedalekého přírodního ledového bazénku. Abych se trochu zabavila, připravuji aspoň oběd. Je vedro, a tak se poprvé ve Skotsku jdu ošplouchnout do oceánu.

Po čtyřech hodinách zevlení už nemůžu dál. Balíme tedy věci a jdeme po krásné cestičce směrem k parkovišti u Blairmore. Je vedro. A nám dochází i poslední zásoby vody. Po sedmi kilometrech jsme tak rády za civilizaci a veřejné záchody, u kterých nabíráme vodu.

 

Dalších 1,3 kilometrů k autu vede po silnici. Nasedáme do sluncem vypraženého vozu a ujíždíme dál do nejseverněji položené vesničky Durness. Je strašné vedro. Ochlazujeme se v obrovské jeskyni Smoo Cave, a pak už pokračujeme přes severní pobřeží na východ do městečka Thurso.

 

Jdeme nakoupit nějaké potraviny, a protože mi je úplně jasné, jak dlouho to holkám bude trvat, nechávám je u místního supermarketu a sama nás jedu ubytovat. K supermarketu se vracím akorát včas, ve chvíli, kdy se už holky pouští do nakoupených dobrot.

 

 

 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU - NÁSLEDUJÍCÍ ČÁST CESTOPIS

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts