Cesta na sever 4/4

10.12.2018

28. 6. čtvrtek – Cesta do Inverness

V hostelu v Thurso je vedro, a protože slunce vychází šíleně brzy, budíme se už okolo sedmé ráno. Snídáme a pokračujeme dál na východ. První zastávkou je výběžek Dunnet Head, nejsevernější místo pevninské Velké Británie. Jdeme se projít okolo skal a majáku. Je jasno a tak si užíváme nádherný výhled na nedaleké Orkneje.

 

Z hlavní severní silnice sjíždíme na jih. John O´Groats tedy dnes nenavštěvujeme. Místo toho směřujeme do městečka Wick, kde bereme benzín a nakupujeme další dobroty. Z Wicku to máme k rozvalinám hradu Sinclair Girnigoe co by kamenem dohodil. Auto necháváme zaparkované na nedalekém parkovišti a necelý kilometr k moři jdeme pěšky.

Dnes je opravdu překrásně. Sluníčko a obloha úplně bez mráčku. Po návštěvě hradního komplexu pokračujeme dál na jih. K palírně whisky Clynelish přijíždíme v půl třetí. Procházíme místním obchůdkem a ve tři se připojujeme na prohlídku. Musím říct, že jsem ve Skotsku navštívila již desítky palíren, ale Clynelish bude patřit k jedné z těch nezapomenutelných. Od skvělé průvodkyně jsem se zde opět dozvěděla pár novinek nejen o pálení whisky, ale i o historii severního Skotska.

 

V krámku si kupujeme pár suvenýrů, a pak už pro holky chystám malé překvapení, výlet na delfíny v zálivu v Rosemarkie. K majáku na Chanonry Point přijíždíme okolo sedmé večer. Zdejší delfíni jsou vyhlášeni. Parkujeme tak na jednom z posledních volných míst a jdeme si stoupnout do řady dalších návštěvníků. Čekáme několik minut, a když už to skoro chceme vzdát, náhle se z hladiny vynoří první ploutev. „Támhle,“ začnu zuřivě mávat a ukazovat na hladinu. V davu to zašumí. Dalších několik delfínů si to skáče padesát metrů od nás.

Přeplněni zážitky přijíždíme do Inverness. Ubytováváme se v místním hostelu a já jdu přeparkovat auto k sestřence. Holky se mezitím prochází po městečku a užívají si večerní pohledy na nábřeží i nákupy ve zdejších obchůdcích.

 

29. 6. pátek – Zpátky do víru velkoměsta

Vstáváme brzy. V plánu je návštěva bitevního pole Culloden i pohřební komory Balnuaran of Clava. U sestřenice vyzvedávám auto a společně pak jedeme dál na východ. Po několika kilometrech zjišťuji, že mi nejdou stáhnout okýnka. Nechávám tedy holky v Culloden a společně s Kristýnou se vracíme za Paulem, přítelem mé sestřenice, který mi včera omylem vyměnil v autě pojistky. Během deseti minut je problém vyřešen, a tak se můžeme vrátit zpět za holkami.

 

V Culloden nezůstáváme moc dlouho. Je mlha, trochu nevlídno. Vyzvedáváme holky a popojíždíme o několik kilometrů dál k neolitickým pohřebním komorám v Clava. Na rozdíl od Culloden tu je jen pár návštěvníků. Procházíme se okolo obrovských kamenných kup a ještě před polednem se vracíme do Inverness.

Nákupy, nákupy, nákupy. Vcházíme do obchodu TK Maxx a zdržujeme se déle než hodinu. V Morisson pak kupujeme ještě nějaké potraviny a ve dvě hodiny už nasedáme do auta směrem Edinburgh. Loučíme se s Kristýnou, a protože se chceme projít po Edinburghu, hezké kamenné městečko Pitlochry pouze projíždíme.

 

První delší zastávku děláme až v Dunkeld, kde obdivujeme krásnou katedrálu a historické kamenné městečko, daleko hezčí než turistické suvenýry přeplněné Pitlochry.

 

Do Edinburghu přijíždíme odpoledne. Parkujeme v centru a jdeme se podívat kam jinam než do obchodů s oblečením a dalšími cetkami. „Nákupní ulice Princess street to jistí,“ říkám si a vedu holky přímo k cíli.

Po hodinovém bláznění opět nasedáme do auta a přijíždíme k hostelu. Sprcha. A v osm večer už opět vyrážíme do centra. Tentokrát máme v hledáčku historické centrum a závěrečné poslední pivečko v knajpě jménem Dirty dicks.

 

30. 6. sobota Rosslynská kaple a zpátky domů

Hostel opouštíme už v půl deváté. Odjíždíme z centra Edinburghu a směřujeme na jih do vesničky Roslin. Rosslynskou kapli nejdřív obcházíme kolem dokola. Terez o návštěvu jejích interiérů nemá zájem, zato Ivet se podívat chce. Necelou hodinku tak s Terez čekáme u auta.  Čekání nám nevadí. I dnes je totiž krásně.

 

Ve třech pak opět nasedáme do auta a vyjíždíme směrem k nákupnímu centru nedaleko letiště, kde holky dokupují poslední suvenýry a dárečky. Ve 12:00 se pak loučíme na letišti. Je čas letět zpět domu.

 

 

 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts