GR 221, Mallorca 4

27.12.2018

6. 10. sobota – Východ slunce na Formentoru a výlet okolo Artá; Po včerejším bujarém večírku dnes vstáváme už v 6:10! Po hodině jsme již nachystáni v autě. Je noc. Z Pollenca jedeme směrem na východ. Projíždíme skrz přístavní město Port de Pollenca a brzy začínáme kličkovat po úzkých serpentinách vzhůru.

Nezastavujeme. Jedeme přímo k majáku na Cap de Formentor, kam přijíždíme v osm ráno. Společně s námi tu je jen pár dalších nadšenců, kteří se dokopali k tomu vstát. Slunce akorát vychází nad mořem a osvětluje zdejší maják. Je tu krásně. Chvíli pobydeme, a pak už se vracíme zpět.

 

První zastávkou je vyhlídka Mirador d´es Colomer, jedno z nejznámějších míst, kde se denně zastavují tisíce turistů. Je ráno a na vyhlídce je jen několik nadšených lidí. Užíváme si zdejší výhledy, a pak už nasedáme do auta a jedeme vzhůru, na méně populární vyhlídku Talaied d´Albercutx. Po chviličce přijíždíme na úplně opuštěný konec silnice. Parkujeme. Přecházíme řetěz a jdeme po silnici vzhůru.

Mirador d´es Colomer se zdejší vyhlídce nevyrovná. Z Talaied d´Albercutx jsou výhledy úplně neskutečné. V dálce vidíme téměř celé pohoří Serra de Tramuntana a na jih od nás celé východní pobřeží ostrova. Jedním slovem: Krása. I tady chvíli pobudeme, a pak už opět klesáme okolo starých polorozbořených domů k autu.

 

Přejíždíme po východním pobřeží k městečku Artá. Je poledne a turisté se začínají probouzet. V Artá stoupáme okolo městského hradu a brzy přijíždíme na odlehlé parkoviště v údolí torrent des Cocons.

 

Sobota, jedenáct hodin dopoledne. Zdejší parkoviště je naplněno k prasknutí místními i zahraničními návštěvníky. Bereme si vše důležité na šestihodinovou procházku a zamykáme auto. I dnes naše první kroky vedou vzhůru.

Přicházíme k Campament dels Soldats, zbytkům dávno zapomenuté vojenské základny a pokračujeme po hezké štěrkové cestě stále vzhůru. Na obloze plují mraky, je příjemně. I přesto, že to nemáme úplně po cestě, odbočujeme na vrchol puig de la Tudossa (442 m), ze kterého se nám skýtají úžasné výhledy na sever ostrova a hory severní strany výběžku okolo Artá.

 

Klesáme až k pláži s´Arenalet d´es Verger. Vlnobití a nesnadný přístup do moře nás nakonec od koupání odrazuje. Po chvíli se tedy zvedáme a přecházíme k nedaleké písečné pláži Cala de sa Font Celada. Tady potkáváme několik dalších turistů a rozhodujeme se chvíli zdržet.

 

Moře je průzračně tyrkysové. Ležím na pláži a skoro usínám. Pak mi ale dojde, že musíme dál. Před námi je totiž velké stoupání a následné klesání k autu. Balíme si tedy všechny věci a loučíme se s pláží. Stoupáme vzhůru až na vyhlídku Mirador de sa Senyora, ze které není téměř nic vidět. Hold okolní vegetace udělala za roky své.

Za vyhlídkou nás čeká menší klesání a poté už závěrečný stoupák, který z posledních sil téměř vybíháme. U auta jsme před sedmou večerní. Nasedáme, projíždíme skrz Artá a pokračujeme na jih do turistického městečka Sa Coma. Nakupujeme zásoby na poslední večírek, a pak už se ubytováváme ve dvou apartmánech.

Poslední večer, a tak je co slavit. Spát jdeme až ve dvě ráno. Přeci jen, zítra nás čeká už jen odpočinkový den na pláži a návštěva Palmy. Vstávat tedy můžeme později.

 

7. 10. neděle – Den velkých odjezdů; Z apartmánů odjíždíme až v půl desáté. Naší první zastávkou jsou nejznámější jeskyně ostrova, Cova del Drach. Přijíždíme na obrovské prázdné parkoviště a kupujeme lístky na prohlídku v 10:00.

Cova del Drach jsou krásné jeskyně, do kterých bohužel denně míří tisíce turistů. Ani v deset ráno, kdy je poptávka po prohlídce nejnižší, zde nejsme sami. Po hodině v podzemí přicházíme k návštěvnickému centru, kde to vře. Turisté jsou všude okolo nás. Rychle tedy nasedáme do auta a přejíždíme na nedalekou pláž Cala Romantica.

 

Fouká vítr a písečná zrníčka nám zalézají všude možně. Po několika hodinách vzdáváme a nasedáme do auta. Je neděle a mně až dnes dochází, že jsou všechny obchody s potravinami nejspíš zavřené. Přejíždíme do Palmy a hledáme alespoň jeden otevřený obchod. Nakonec vzdáváme a jdeme se alespoň podívat do historického centra města, kde konečně potkáváme otevřenou večerku.

 

Čas se začíná krátit. Mirka s Martinem si pobyt chtějí o pár dní prodloužit, a tak je v šest hodin odpoledne vezeme k jejich Airbnb. Přebalujeme věci a nakonec si ještě sedáme k poslední společné kávičce. Loučíme se a s Jarkou a Katkou jedeme na letiště. Vracím auto a po chvíli se loučím i s holkami. Sama pak přespávám na letišti, odkud druhý den odlétám prozkoumávat menorskou dálkovou trasu GR 223.

 

 

 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Sentiero Italia, tak trochu jiná dálkovka…

11.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts