Křížem krážem Walesem 1/5

24.11.2019

Ve Walesu jsem se poprvé ocitla v roce 2018. Dálková trasa okolo pobřeží Národního parku Pembrokeshire mi učarovala natolik, že jsem se rozhodla na jihozápad Velké Británie vrátit a prozkoumat i zbytek jeho nádherné kopcovité krajiny.

 

Vítej ve Walesu

7. 6. – pátek: Zdeňka vyzvedávám v manchesterském hotelu jako prvního. Tankuji naftu a společně vyrážíme na letiště, kde se k nám připojuje i Honza. Prší. Ideální den k dlouhému přejezdu na jih.

Naším dnešním cílem je první z národních waleských parků, Brecon Beacon. Ubytováváme se v jeho srdci a postupně přestává pršet. Nedaleko hostelu se nachází Národní přírodní rezervace Craig Cerrig Gleisiad a Fan Frynych. Jdeme na průzkum. Mraky jsou stále ještě velmi nízko, takže nedaleký nejvyšší vrchol Pen y Fan (886 m) není vidět.

 

Stoupáme přímo vzhůru. Okolo nás se prohání bílé ovečky a v roklině pod námi kvetou hlohy. Naše cestička je po nedávných deštích úplně podmáčená. Konečně se před námi otvírá malebná krajina jihozápadního Walesu. Nikde nikdo, jen my, mraky, roklina pod námi a ovečky. Je tu klid, pokoj a krásně.

Wales kulturní

8. 6. – sobota: Vstáváme v 7:00. Dnes máme v plánu road trip po jihozápadním Walesu, přesun do Pembrokeshire a hlavně výšlap na nejvyšší vrchol NP Brecon Beacon, Pen y Fan (886 m). Nasnídáni a zabaleni necháváme hostel za zády. Neprší a s každým dalším okamžikem se mraky dostávají výš a výš. Parkujeme na poloprázdném parkovišti u paty našeho vrcholu a začínáme stoupat kolmo vzhůru.

 

Přicházíme do sedla u Corn Du (873 m). Jsme v mracích. Výstup až na vrchol Pen y Fan děláme spíš jen pro pocit. Mraky nás teď obklopují tak, že není vidět ani na pět metrů. Co chvíli se ale rozestupují, a tak čekáme. Po deseti minutách vzdáváme a vracíme se dolů. Přicházíme zpět k Corn Du, když v tom se mraky z čistajasna rozestoupí a nad hlavou máme jasno! Sluneční paprsky osvětlují zelené kopečky všude okolo nás. Je úžasně. Jeden pohled, souhlasné zamručení a vracíme se zpátky na vrchol, ze kterého je teď až neskutečný výhled. Další vrcholové foto a návrat k autu.

Už jsi slyšel o waleském dortíku? No my až do dnešního pozdního rána také ne. Jako první ochutnává Honza, netušíc, že waleský dortík se již brzy stane součástí téměř každé naší odpočinkové pauzičky :).

 

Z Pen y Fan odjíždíme na jih, konkrétně do městečka Caerphilly. Být ve Walesu a nevidět alespoň jeden z místních hradů je, jako bys tu nikdy nebyl. A v Caerphilly se prý nachází rovnou ten největší. Procházíme okolo vysokých kamenných hradeb a obdivujeme středověkou architekturu. Nespěcháme. Času máme dost. Honza je hradní fanoušek, a tak se jde podívat i na zbytky místního zrekonstruovaného hradního interiéru.

 

O poznání menší je hrad v Pembroke. Stejnojmenné městečko má ale i jiná lákadla – například nádherné kamenné uličky. K tomu se jedná o historické centrum celého jihozápadního Walesu, takže parkujeme a jdeme se na tu krásu podívat.

K waleskému pobřeží se dostáváme poprvé u Kaple svatého Govana, která je postavena přímo mezi mořskými skalními útesy. Dáváme si zmrzlinku, a protože jsme plni síly, přejíždíme ještě na jedno krásné místo, k Lili pools, leknínovým jezírkům. Parkujeme auto u Bosherston a jdeme se projít. Je nádherné odpolední světlo a na cestičce jdeme skoro sami.

 

Do pronajatého domečku přijíždíme až v půl osmé. Je červen, takže slunce ještě stále visí pěkně vysoko. Bavíme se s paní domácí, a pak je na čase zasloužený odpočinek. Zítra nám to totiž konečně začne :).

 

 

DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Isle of Skye v červnu 1/4

29.11.2019

1/10
Please reload

Recent Posts