Mallorca, GR 221 - 3/4

04.01.2020

Etapa čtvrtá: Port de Soller - Deia

3. 10. čtvrtek – Dnes máme před sebou odpočinkovou etapu. Čeká nás pouze 13,4 km, 390 metrů klesání a 500 metrů stoupání. Vstáváme až v 7:30. Není kam spěchat. Před desátou přijíždí Radim, který šel včerejší noc strávit do pohodlného hotelu.

 

Nahazujeme batohy a společně vyrážíme směrem do Deia. Procházíme skrz olivové háje a zastavujeme u pána, který nabízí čerstvou pomerančovou šťávu. Dnes opravdu není kam spěchat. Po hodince pomalé chůze zastavujeme podruhé. Tentokrát v jediné restauraci na trase. Kafíčko s výhledem si nenechává ujít téměř žádný kolemjdoucí.

Etapa mezi Port de Soller a Deia je nejlehčí a současně i nejvytíženější. Cestou tak potkáváme velké skupiny turistů. S nostalgií vzpomínáme na etapy, kdy jsme byli téměř sami v horách. Po několika hodinách přicházíme k Deia. Zastavujeme v sadu a společně s Alenkou a Simonkou dopíjíme včerejší červené.

 

S ostatními se potkáváme až na místní vyhlášené kamenné pláži. Vlny jsou tak silné, že se nikdo nekoupe. Chvíli pobudeme, a pak se společně vracíme vzhůru do kamenné vesničky Deia. K ubytovně, Refugio Can Boi přicházíme v 15:45. Milá slečna nám ukazuje soukromý pokoj, a pak se snažíme vysprchovat. Voda ale postupně přestává téct. Slečně se moc omlouvá, ale problém s netekoucí vodou se jí vyřešit nedaří.

 

Místo toho nám nabízí kyblík s horkou vodou a naběračku. Což mi vzdáleně připomíná indonéský systém. Holky se jdou podívat do nedalekého městečka, a pak už opět s napětím čekáme na večeři. Zdejší slečna zařizuje vše- ubytovává, uklízí i vaří! Kvůli problémům s vodou má večeře menší zpoždění, což ale vzhledem k nabízenému vínečku a předkrmu vůbec nevadí. Domlouváme se na zítřejší etapu a Radim poté opět odchází do vlastního hotelového pokojíku.

 

Etapa pátá: Z Deia do Valldemossa

4. 10. pátek – Jak jsme z předchozích etap zjistili, nejvíc ze všeho nám nevadí ani tak těžké batohy, nebo strmá klesání a stoupání, jako spíše úmorné odpolední vedro. Dnes nás čeká hned ze startu téměř 900 výškových metrů vzhůru a po nich 630 metů klesání. Vstáváme tedy nad ránem, abychom se během stoupání vyhnuli největším vedrům, a v 7:20 už vycházíme do lampami osvětleného městečka.

 

Stoupat začínáme v podstatě záhy po opuštění refugia. Cesta vede skrz les stále vzhůru. Jdeme svižně a několikrát zastavujeme, to abychom si užili i občasné výhledy po krajině. V 10:30 přicházíme k první odhalené vyhlídce, ze které je nádherný pohled na severní pobřeží. V 11:00 jsme na vrcholu. JE KRÁSNĚ! Slunce svítí a my se nacházíme na náhorní planině téměř sami. V Dálce pozorujeme pobřeží okolo Palmy a na druhé straně „vyčuhuje“ Puig Major, nejvyšší hora ostrova, kterou jsme obcházeli během šílené průtrže mračen.

Užíváme si místní výhledy, sluníčko a znovu zastavujeme až na poslední bezlesé části nad Valldemossou. Máme skvělý čas a před sebou už jen klesání. V historickém kamenném městečku, Valldemossa, jsme již ve 14:30. V 15:00 nasedáme na autobus do Palmy, kterým do hlavního ostrovního města přijíždíme už po třiceti minutách.

 

V Palmě je vedro a my máme hlad. Zatavujeme u známého kebabu a dopřáváme si první „prasárničku“. Radim se trhá a jde se projít skrz město. Ubytování máme zařízeno až na 18:00. Nakonec se rozhodujeme vyrazit k soukromému bytu pěšky. Přicházíme akorát včas. Předchozí návštěvníci si tu nechávají ještě zabalené kufry. Dávám si sprchu, a pak musím na letiště vyzvednout auto. K mé nelibosti objednané a zaplacené auto není k dispozici, a tak se nakonec domlouvám na dvou autech, s tím, že jedno bude řídit Niky.

 

 

PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU - DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

 

 

Please reload

Featured Posts

Skotský sever 1

07.02.2020

1/10
Please reload

Recent Posts