ikde nikdo. Dnes je zataženo. Od odpoledne hlásí déšť, a tak ani slunce s východem nespěchá. První pohled na Santiago a v očích mám opět slz

Pauzička na pivečko, ta musí být. Zastavily jsme se na náměstí a objednaly si „jedno orosené“ na místní zahrádce. Popíjely jsme, a pak si ře

„Tak jsme tu, ve Španělsku, v půlce cesty,“ pomyslela jsem si a zapila další paracetamol. Dnes nás čeká „flákačka“, jen 24 km do vesničky Mo

I já jsem přesně věděla, co potřebuji. „Vložky do bot, prosím,“ zněla má objednávka, načež se paní lékárnice vytasila s nejluxusnější novink

Vyšly jsme do nocí zahalené krajiny. Zvuky vydávaly pouze naše vlastní kroky. Nesvítily jsme, nebylo třeba. Oči si za chvíli samy zvykly. Vč

Prošly jsme skrz zahradu a přišly k velkému domu. Na zahradě už relaxovali jiní poutníci. „Máme plno,“ oznámila nám milá Španělka a doplnila

Pomalu se přibližujeme k Barcelos, městečku, které je známé pro své kohouty. Konečně procházíme městem a před námi už vidíme ubytovnu. Všech

Náš první den na cestě se vydařil na jedničku. Protože je Porto známé pro svou průmyslovou severní zónu, přes kterou vede hlavní trasa do Sa