Vůbec se nedivím, že je celá oblast zapsána na seznamu UNESCO. I s mraky, které teď zakrývají pohled na nejvyšší horu Puig Major, je to tady čirá nádhera.

Trasa okolo pobřeží je přenádherná. Nad oceánem visí mračna, nad hlavou máme ale stále modrou oblohu. Příboj buší do skalnatého pobřeží a co chvíli procházíme okolo krásné písečné pláže, na kterou by si člověk nejradši lehl.

Přestože se GR 221 jmenuje „Cesta suchých kamenů“, zdejší část by se klidně mohla přejmenovat na „Cesta bláta a kaluží“. Marně kličkujeme po mokré stezce.

Jindy vyprahlý a sluncem spalovaný poloostrov nás vítá záplavem barev rozkvetlých luk i sadů. Antické, byzantské i novověké památky máme jen pro sebe... tedy když nepočítám štáby hollywoodského velkofilmu The Odyssey, kterým jsme v patách téměř každý den.

Tak trochu si nedokážu představit putovat s karavanou po slavné středověké obchodní trase ze Zagory do Timbuktu. Místo 1,5 hodiny bych...

Neolitický kamenný kruh Pobull Fhinn a pohřební komora Barpa Langais jsou mezi sebou propojeny úzkou stezkou, která začíná za loveckou ...

Hluk ptačího skřehotání je ohlušující, smrad ptačích výkalů omamný. I tak ale sedíme přikovány k útesu a zíráme na hukot pod námi. Nechápeme

Slunce teď svítí nízko nad horizontem a hnízdící ptactvo se vrací zpátky na útesy. Je tu nádherně. Procházíme se okolo skalnatého pobřeží...

Hluboko pod námi se nachází se svými rušnými silnicemi hlavní město ostrova, Palma de Mallorca. Na severu omývá náš pohled klidné temně...

Na Finisteru přicházíme až okolo čtvrté odpolední. V albergue municipal vyplňujeme databázi a vyzvedáváme certifikát o absolvování poutě...

Ochutnáváme giny, které v roce 2022 a 2023 dostali ocenění „Skotská palírna ginů roku“ a nakupujeme i něco do zásoby na doma.

Do temného rána se ozývají jen konstantně bušící kapky a meluzína. Venku prší jako z konve a psa by nevyhnal. Ne, dnešek není dobrým dnem...

Oči nemůžeme odtrhnout od útesu. Po hodině se posouváme o jeden útes dál, kde vidíme papuchalky z metru. Fotka střídá fotku, ale na mobil...

Jižně ležící ostrov Barra máme jako na dlani, stejně jako severně položený Jižní Uist. Na vrcholu nás čeká neskutečný výhled...

Podle Michalových hodinek plujeme 10 uzlů v hodině! Voda okolo katamaránu stříká a já přemýšlím, co všechno takhle přeplněná „loďka“ ...

Je 3:30 a mně se konečně daří najít otevřené ubytování. Odhazujeme batohy ve veřejné části, kde je i kuchyňka a vaříme si čaj. Na dvě hodiny

Pokud sem zabloudíte i vy, raději se otočte a jeďte jinam. Kromě palírny ginu Saxa Vord Distillery, která je v neděli zavřená, tu široko...

Ve Walesu svítí slunce víc, než by jeden čekal a druhý chtěl. Příliš slunce a horko je nevítané zvlášť pokud máte v plánu aktivní dovolenou.

„Vítejte na Vnějších Hebridách,“ zdravím osazenstvo auta, když vyjíždím do malého ospalého (hlavního!) městečka na ostrově Harris...

Cesta vzhůru je teď jeden velký led a sníh. Obloha se začíná pomalu projasňovat. Nespěcháme. U vrchní kabiny lanovky je už úplně jasno...