Možná dřív, před desítkami let, existovala doba, kdy jste přijeli do Británie a nepotkali jediného Čecha, Poláka nebo jinou národnost východní Evropy, která se rozhodla přijet do Británie plnit si své životní sny. Ta doba je už ale dávno pryč. Čechy, Slováky, Maďary, Lotyše, Litevce a jiné národnosti východní Evropy, která patří pod blok Evropské Unie, potkáte v Británii na každém kroku. Aby ne. Minimální mzda je ve Velké Británii nově stanovena na 7,20 liber na hodinu. Při současném kurzu 35 Kč za libru to znamená, že barmanka, uklízečka nebo jiný manuální dělník si během hodiny vydělá cca 250 Kč. A to se bavíme o čisté mzdě. Pokud totiž berete minimální mzdu, neodvádíte žádné daně. Což je z mého pohledu obrovská chyba odrážející se na celkovém poklesu politické gramotnosti a většinou nulové snahy místních se zapojit do komunálního dění.
Jakožto občan Evropské Unie máte téměř volný pracovní pohyb po celé Evropě. Výjimku netvoří ani Velká Británie, kde vám bude stačit se jen zaregistrovat v job centre (britská obdoba našeho pracovního úřadu). Po zaregistrování, tedy předložení důkazů, že v Británii bydlíte, máte sjednanou nějakou práci, případně děláte již sami na sebe, by vám poštou měl do tří týdnů přijít oficiální dopis s NIO (=National Insurance Number – Národní číslo pojištěnce), kterým se prokazujete u doktora ale i v zaměstnání, kde za vás váš zaměstnavatel platí zdravotní pojištění. Pokud máte sjednanou práci, nebo už v UK pracujete, bude pracovní povolení pouhou formalitou.
Co se týká cizinců žijících ve Velké Británii, na plné čáře tu vedou Poláci. Potkáte je všude, v obchodech, továrnách, restauracích. Většina z nich se za celý svůj pobyt (i mnoha roční) nikdy pořádně nenaučila anglicky a zkouší na vás polštinu, což mi přijde jako ničení kultury a zvyků Britů a samozřejmě i angličtiny. I přesto že některým polským slovům rozumím, zásadně mluvím pouze anglicky. Myslím si zhruba toto: „Jednou jsme se rozhodli tu žít, tak bychom měli respektovat místní jazyk, zvyky a kulturu.“ Bohužel, ne všichni to vidí stejně.
Přesto, že si Britové dávají velký pozor na to, aby je někdo jen tak nemohl nařknout z rasismu, je většina z nich naštvaná na přistěhovalce, kteří přijedou do Británie pouze za účelem co nejlepšího využití zdejšího sociálního systému. Nedivím se jim. Myslím, že kdyby se takto chovala většina přistěhovalců v Česku, brzy bychom je v rámci našich xenofobních předsudků vyhostili ze země.
Ne všichni ale přijedou do Británie živořit, šetřit a za účelem ušetřené peníze posít do ciziny domů. U nás na malém městečku Stranraer, které má tak jako i naše česká městečka svých problémů dost, jsou dvě velké továrny - jedna je na sýr, druhá na helmy. Jakmile se objeví nová tvář, mezi „starousedlíky“ to začne šustit novými drby. Pevně věřím, že o mě už všichni všechno vědí. Už mám obnošený obličej, ale prvních několik měsíců si můžete představit jako nekončící proud otázek: „Jsi z Polska? Pracuješ v továrně? Tak co tady děláš? A co zrovna TADY?“ I kdybych neuměla anglicky, svůj příběh jsem musela odvyprávět už tolikrát, že ho znám nazpaměť. Ano, jsem tak trochu Polka, což je v mých očích pořád lepší než často tipovaná Ruska. Hold slovanské kořeny se nezapřou, a když člověk začne mluvit mateřštinou, tak je to úplně jasný.
Jenže lidé tipují i jiné národnosti: Německo, Francii (Pozn. – Továrnu na sýry vlastní francouzská rodinná společnost, takže se u nás na maloměstečku občas objeví i nějaký ten Francouz(ka).), někdo by mě tipnul i na Norku, nebo Finku a jako vrchol je tip Američanka (ale ten člověk byl asi opilý).
V mých očích jsou smutné hlavně reakce na fakt, že jsem z České Republiky. Většina lidí vůbec netuší, kde Czechia/Česko/Česká Republika vlastně leží. Některým se rozsvítí oči, až když vzpomenu Prahu. „Jo, tam byl teď kamarád. Prý super levný pivo a alkohol a za celou dobu nepotkal žádnou ošklivou holku. Ale teda chlapy tam prý moc hezký nemáte,“ oznamuje mi Brit. Nehádám se. Jen si pomyslím, jaká škoda, že se nedokážeme/neumíme prezentovat v trochu lepším světle. Česká Republika je krásná země. Není to jen Praha, kterou lidé ze zahraničí nejčastěji navštěvují. Máme k nabídce mnohem víc.