BIP v lotyšské Liepaje - Digital wellbeing
- Klara Skuhrava

- před 1 dnem
- Minut čtení: 3
Ve 38 letech a jako maminka dvou malých dětí jsem se domnívala, že některé studijní výzvy jsou pro mě už holt pasé. Své dosavadní studijní, pracovní i výměnné pobyty jsem tak považovala za uzavřenou kapitolu a těšila se z jiných studentských výhod.
Pak jsem se ale dozvěděla o BIP (Blended Intensive Programme) - krátkodobých zahraničích stážích, které probíhají částečně online a částečně prezenčně na hostitelské univerzitě. Tento program je součástí nabídky mezinárodních mobilit v rámci programu Erasmus+, se kterým mám bohaté a vždy velmi pozitivní zkušenosti z doby mého prvního studia na Mendelově univerzitě.

Když nám tedy na konci března přišel e-mail s nabídkou právě takovéto krátkodobé stáže v Lotyšsku, navíc s tématem „Digitální wellbeing“, které výborně zapadalo do našich společných projektových záměrů s mou spolužačkou, dlouho jsme neváhaly a na e-mail s nadšením reagovaly. K mému překvapení jsme byly na mobilitu nominovány a to přesto, že jsem s sebou potřebovala vzít i svou pětiměsíční plně kojenou(!) dceru.
Tak trochu jiné papírování
V dnešní době se už dávno veškerá administrativa výjezdních programů přesunula do digitální podoby. Složité domlouvání a obíhání jednotlivých zainteresovaných stran, čekání na fyzické podpisy a řešení opravných úkonů, další tisknutí dokumentů, další kolečka… to je už dávno minulost.
Z mého pohledu byla administrativa pobytu velmi jednoduchá. S jakýmikoliv dotazy nám vždy pomohla výborná Bc. Alžběta Váňová. Díky jejím e-mailům jsme přesně věděli, co je potřeba zařídit, co vyplnit, podepsat, co odevzdat a doložit tak, abychom skutečně na projekt mohly odletět. Velkou výhodou pro nás bylo také to, že se mobility účastnila naše vyučující Mgr. et Mgr. Martina Kurowski, Ph.D., která nám byla po celou dobu oporou.

Lotyšská Liepaja - wellbeing v živém přenosu
Do Lotyšska jsme mohli vyrazit i autem. Nakonec jsme ale zvolili pohodlnější dopravu letadlem a v Rize si pak auto půjčili. Díky tomu jsme mohli objevit i jiné části tohoto rovinatého pobaltského státu a užít si náš krátký intenzivní výměnný pobyt opravdu naplno.
Květnová Liepaja nás přivítala sluncem a klidnou atmosférou, ve které se kloubil duch přímořského letoviska i třetího největšího města země. Město, které vzniklo jako pevnost a ve kterém ještě do 90. let minulého století žilo několik tisíc vojáků SSSR, v sobě dodnes nese stopy své pohnuté historie, zároveň však působí moderně, živě a otevřeně, stejně jako místní univerzita, na které výměnný pobyt probíhal.

Náš pětidenní program začínal vždy mezi 9:00 a 10:00 a končil různě. Podle toho, jak jsme zvládli zpracovat náš projektový záměr- „Digi-road map”, na který jsme měli vyhrazena pracovní odpoledne. Někdy jsme tak končili až v 17:00, někdy už po obědě. Páteční program sestával z prezentací vytvořených projektů a končilo se tedy brzy.
Součástí týdenního programu byly dvě inspirativní exkurze do místních základních škol, tematické přednášky i komentovaná prohlídka města. Nesmím opomenout ani krásnou závěrečnou společnou večeři, před níž nám naši lotyšští hostitelé představili ukázku místního folklóru.

Projekt byl velmi dobře finančně zajištěn. Veškeré náklady spojené s mobilitou tak byly pokryty z grantu Erasmus+. Naši lotyšští hostitelé nám navíc poskytli poukázky na obědy a během přednášek na univerzitě nechybělo ani drobné občerstvení.
Z Liepaji jsme odjížděly plné dojmů a nadšení. Nejen díky energii, kterou jsme načerpaly u moře a během výletů do okolí, ale také díky skvěle připravenému programu, výborné organizaci a přátelské atmosféře, která provázela celý pobyt. Zůstává tak nezodpovězená pouze jedna otázka: Kam vyrazíme na BIP příště?























































Komentáře