Cestopis Vnější Hebridy 7. – 18. 7. 2016
Vstáváme do dalšího sluncem zalitého dne. Není kam spěchat. Chystáme snídani, balíme batohy, píšeme zprávu do návštěvnické knihy a opouštíme mírumilovnou chatičku. Snad abychom nezapomněly, že se nacházíme na Vnějších Hebridách, už od časného rána nás otravují krvelačné muchničky. Jediná obrana je být neustále v pohybu. Nezastavujeme. První zastávkou je až sedlo horského hřebene, kde trochu fouká. Potkáváme správce chaty a po konverzační pauze pokračujeme dál zpět k autu. Je pravé poledne, když přicházíme k autu.
Přezouváme boty a sundáváme mokré návleky. Vyjíždíme do prosluněného dne a pozorujeme hory, ze kterých jsme se akorát vrátily. Namířeno máme na jih. Konkrétně na nejjižnější z naplánovaných ostrovů – Eriskay, který byl poměrně nedávno propojen pomocí kamenné hráze s ostrovem Jižní Uist.
Am Politician
I přesto, že ostrov Eriskay patří mezi menší z Hebridských ostrovů, jeho návštěvu by si neměli nechat ujít hlavně znalci whisky a milovníci divokých koní. Pokud patříte mezi první skupinu, pak nesmíte minout zdejší restauraci Am Politician, ve které jsou vystaveny jedny z posledních lahví whisky ze stejnojmenné potopené lodi. Královská loď Am Politician vezla na své palubě desítky až stovky tisíc lahví whisky. Když se loď potopila, většina z nákladu byla nenávratně ztracena na dně oceánu. I menšina ovšem stačila k tomu, aby lahve whisky zaplnily pláže celého ostrova. Reakce místních je poměrně jasná – zdejší několikadenní delirium ukončila až královská policie, která na ostrově pozatýkala a obvinila hned několik desítek místních z nezákonného obohacování cizí věcí.
Co se nevypilo během prvních pár dní, lidé poschovávali po celém ostrově. Policii, která přijela s několika denním zpožděním, pak nezbývalo než důkladně prohledávat dům za domem. Spoustu lahví, které jsou v dnešní době ceněny tisíci librami, se ovšem nenašlo. Pokud budete chtít ochutnat zdejší raritu, šanci budete mít už jedině v baru Am Politician. Připravte si ale kreditní karty. Za whisky zaplatíte vysokou cenu.
Po přejezdu hráze odbočujeme doprava a parkujeme auto u kultovní restaurace Am Politician. I my testujeme zdejší pohostinnost, a dáváme si malé skotské pivečko. Po týdnu se dostáváme zpět do civilizace. Přes wifi kontrolujeme předpověď počasí, která se zdá být úplně tragická. Před námi je poslední hezký den, a tak dopíjíme pivečka a šplháme po příkrém srázu vzhůru na horu Beinn Sciathan.
185 metrů vysoký vrchol se nachází uprostřed ostrova a během slunečného počasí se může pochlubit famózními výhledy na jižně položený ostrov Barra, západní pobřeží pevniny Velké Británie, legendární ostrov Isle of Skye a hory na Jižním Uist. Právě Beinn Sciathan je místem, kde můžete pozorovat pasoucí se divoké koně.
Scházíme z vrcholku směrem na západ a jdeme se projít po zdejších bílých plážích, dalším typickém znaku ostrova. Vracíme se okruhem zpět k baru Am Politician. Nasedáme do auta a jedeme přes všechny ostrovy úplně na sever, na ostrov Berneray. Cestou se necháváme vybičovat k poslednímu výšlapu.
Poslední výšlap na Vnějších Hebridách
Jedná se o můj tajný velmi oblíbený kopec, který se nemůže chlubit ani významnou výškou, ani speciální geologií či zajímavou cestou vzhůru. I tak ale přelézáme přes zrezivělý plot a bez jasně dané cesty stoupáme vzhůru. Po půlhodině snažení a dvou nepravých vrcholech jsme u betonového sloupu, který označuje vrchol.
Vrchol, který překvapí svým výhledem. Pod námi se zrcadlí vodní hladina oceánu, moře a mořských zátok mezi maličkými ostrůvky tvořícími spíše vodní krajinu ostrovů Grimsay a Benbecula. Na severovýchodě pozorujeme vrcholky Jižního a Severního Harrise a na jihu vzpomínáme na výšlap na horu Hecla a pohoří Jižního Uist okolo. Po několika minutách se loučíme s výhledem a sestupujeme k autu. Po krátkém sestupu pak už jen nasedáme do auta a přejíždíme na ostrov Berneray, kde se ubytováváme v tradičním hostelu s vřesovou střechou a kamennými stěnami.
