Jak špinavé je Skotsko
Znáte to, jdete po ulici a něco vám omylem upadne z ruky. Shýbnete se a danou věc rychle strčíte do kapsy, případně vyhodíte do prvního koše. Nevím, jestli jsem to jen já, ale takový přístup mi byl vtloukán do hlavy během celého mého dětství. „Odpadky se na ulici nehází,“ znělo jasné motto mých rodičů.
Jenže, jak se říká: „Jiný kraj, jiný mrav.“ Když jsem přijela do Skotska, obecně jsem byla překvapená špatnou kvalitou zdejších silnic a množstvím odpadků povalujících se v okolních škarpách.
Chtěla jsem věřit, že odpadky sem omylem zavál vítr. Jenže pak jsem si začala všímat lidí okolo. Jedna událost, které jsem byla svědkem, mě opět přesvědčila o mé naivitě. Bylo to cestou na letiště v Glasgow. Šla jsem po ulici glasgowského předměstí a přemýšlela o své další cestě, když v tom se přede mnou otevřely dveře přistaveného luxusního auta. Bez rozmyšlení, bez problému s vlastním svědomím se z auta vyklonila obtloustlá ruka s pytlíkem od dojedeného fastfoodu, který během sekundy letěl na ulici. Dveře se zavřely. Auto odjelo.
Byla jsem úplně v šoku. Takové jednání bych čekala v jižní Itálii, nebo východní Evropě, ne ve vyspělém státě, za který jsem Skotsko vždycky pokládala. „Ten člověk se ani nenamáhal pytlík odhodit. Prostě ho upustil na chodník u auta,“ přemítala jsem v duchu a pořád ještě nechápala, co se vlastně stalo.
Zkušenost, kterou jsem popsala výše, se stala na předměstí. Zcela jiná situace je samozřejmě v historickém centru měst. V Glasgow, ani v Edinburghu většinou nenajdete žádné velké shluky odpadků. Všechno je totiž nonstop čištěno najatými uklízeči. Stejná situace je v luxusních vilových čtvrtích. Silnice jsou zde doslova vycíděné. Když se ale podíváte za branku, občas nějaký ten nepořádek přeci jen najdete. Obaly od sladkostí, brambůrků nebo třeba dopité lahve od sladkých limonád, v keřích najdete všechno, co okolo procházející školáci bez skrupulí vyhodí.
„Čím chudší kraj, tím špinavější místo,“ asi tak by se daly popsat markantní rozdíly, mezi jednotlivými městskými čtvrtěmi. V Highlands (pozn. Skotské vysočině) a horách obecně nenajdete jediný odpadek. Horší je to na periferiích měst. Další nemilý zážitek se mi stal cestou do obchodu, vedle kterého je škola. Byly zhruba dvě hodiny odpoledne. Děti akorát končily své vyučování a postupně přicházely maminky, aby své ratolesti odvedly domů. Přímo před zraky svých rodičů(!) jedno z dětí vzalo nedopitou lahev Coca-Coly a mrštilo s ní do křoví, ve kterém už tak bylo víc odpadků než listí.
Čekala jsem na reakci maminky. Nic. Vůbec nic. Chybělo jen poplácání po zádech a pochvalné zvolání: „To jsi tu lahev hodil ale pěkně daleko…“ Představila jsem si reakci svých rodičů. Nejdřív plesknutí po zadku, a pak: „OKAMŽITĚ TU LAHEV BĚŽ SEBRAT! COPAK NEVÍŠ, JAK SE CHOVAT?!“ Jenže tady jsme ve Skotsku. Dostat od rodičů na veřejnosti na zadek je trestné. A naše vnímání čistoty, pořádku a výchovy obecně nejspíš zcela jiné.
Ano, ráda bych věřila, že fotky, které k článku přikládám, jsou jen koláží způsobenou silným skotským větrem. Bohužel tomu tak není. Okolo zmíněných míst chodím denně a denně také pozoruji hrající si děti, které bez zábran, před zraky rodičů (!) odhazují plastové lahve a pytlíky od brambůrků do okolních křovin.
Až příště budete nadávat na Českou republiku a něco se vám zrovna nebude zdát, vzpomeňte si na Skotsko, někde může být i hůř… nebo jinak.