Festival Feis Ile
Návštěva Feis Ile se pro nás stává takovou milou tradicí. Jinak řečeno, poslední květnový týden je třeba si udělat rezervaci na jednu z nejlepších ostrovních akcí, whisky festival na ostrově Islay.
Potřebujeme stihnout ranní trajekt, který vyjíždí v sedm ráno. Vstáváme ve tři hodiny a od našeho edinburského bytu odjíždíme v půl čtvrté. Noříme se do tichých ulic města. Silnice jsou prázdné, a tak 234 kilometrů překonáváme za tři hodiny rychlé jízdy.
Parkoviště u Kennacraig je přeplněné. Hledáme volné místečko a nakonec máme štěstí. Parkujeme a kupujeme lístky na trajekt. Po krátké noci a třech hodinách řízení jsem zcela vyčerpaná. Nacházím tichou místnost, kde okamžitě usínám. Budí mě až hlášení oznamující příjezd do cílové destinace, Port Ellen.
![](https://static.wixstatic.com/media/b8d356_1f57c1af5d9540308ef41908e6002898~mv2_d_1920_1440_s_2.jpg/v1/fill/w_147,h_110,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01,blur_2,enc_auto/b8d356_1f57c1af5d9540308ef41908e6002898~mv2_d_1920_1440_s_2.jpg)
S ostatními opouštíme loď. Na jindy tichém ostrově je nyní rušno. Procházíme městečkem Port Ellen a pokračujeme dál směrem k palírně Lagavulin, která má právě dnes „den otevřených dveří“. Jdeme po příjemné pěší cestičce a míjíme palírnu Laphroaig. Další kilometr a přicházíme do cíle.
V Lagavulin to žije! Na programu jsou ukázky bednění a opravy sudu, stejně jako řízené i neřízené ochutnávky whisky, občerstvení a hudba. Mou nejoblíbenější částí programu je ochutnávka koktejlů. I letos ji tu vedou dva vtipní Skoti, kteří to opravdu umí roztočit! Za hodinu zvládneme ochutnat pět malinkých koktejlů. Jakožto „poloviční abstinent“ mám po ukázce dost. Svět je najednou růžovější a vtipnější.
I letos palírna připravila speciální festivalovou edici lahví. V obchodě se čeká fronta. Maximální počet lahví na osobu: pouze dvě! Všech 6000 lahví je během prvních dvou dní vyprodáno! I já si kupuji dva investiční kousky (cena jedné lahve 125 liber). (Pozn. Během prvního měsíce stoupá cena lahve na dvojnásobek.)
![](https://static.wixstatic.com/media/b8d356_0ed6649ffb524888ac7fc0b39295ebcf~mv2_d_1440_1920_s_2.jpg/v1/fill/w_147,h_196,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01,blur_2,enc_auto/b8d356_0ed6649ffb524888ac7fc0b39295ebcf~mv2_d_1440_1920_s_2.jpg)
Na rozdíl od minulého roku, kdy sluníčko svítilo celý den, letos co chvíli začíná pršet. Schováváme se i se vzorky šestnáctileté a osmileté whisky do velké stodoly, kde jsou pro návštěvníky připraveny stoly. Společně s alkoholem dostáváme i vodu. Doplnit zásoby v kelímcích si můžeme kdykoli :) . Ostrov Islay je známý whisky s nakouřenou, hutnou, rašelinovou chutí. Nechutná mi. Alkohol mi svou chutí připomíná lepidlo na známkách.
S whisky je to jednoduchá matematika. Čím víc alkoholu, tím víc zábavy. Návštěvníci jsou tak s každou další hodinou rozvernější a rozvernější. Pije se samozřejmě na účet palírny = všechny vzorky jsou zadarmo.
![](https://static.wixstatic.com/media/b8d356_c61511f6358942a5bc25139c4e22300a~mv2_d_1920_1246_s_2.jpg/v1/fill/w_147,h_95,al_c,q_80,usm_0.66_1.00_0.01,blur_2,enc_auto/b8d356_c61511f6358942a5bc25139c4e22300a~mv2_d_1920_1246_s_2.jpg)
Protože jsme na Islay jen jeden den, rozhodujeme se pro návštěvu další z osmi místních palíren. Jdeme pěšky do whiskárny Ardbeg. Místní den otevřených dveří v rámci festivalu ještě neproběhl. I tak tu ale mají otevřeno, a pokud budete chtít ochutnat, rádi vám trochu té whisky nalijí.
Kupujeme další lahve, testujeme další whisky, a pak už čekáme na autobus jedoucí přes celý ostrov do Port Askaig, přístavu, odkud nám večer odplouvá náš trajekt. Máme čas. Konkrétně hodinu a půl. Jdeme si tedy sednout do zdejší restaurace, kde obsluhuje naše česká kamarádka. Zdravíme se, a protože je nával, nemáme moc času na větší povídání. Hold whisky festival. Osmidenní blázinec na jinak klidném zpomaleném ostrově Islay. Tak zase za rok!