top of page

The West Highland Way: Den 1. a 2.

Obrázek autora: Klara SkuhravaKlara Skuhrava

The West Highland Way

I když to možná z dálky tak nevypadá, Skotsko je země protkaná dálkovými trasami. Nachodit zde můžete od východu na západ a od severu na jih stovky možná tisíce kilometrů. Nečekejte ale značení, která vás povedou za ručičku. Občas to chce mapu a kompas, občas stačí jen používat selský rozum.

The West Highland Way (v překladu “Západní cesta přes vysočinu“) je údajně cestou nejstarší. Na rozdíl od většiny dalších dálkových tras je (na Skotsko) poměrně dobře značena. Trasa oficiálně začíná v Milngavie, městečka nedaleko Glasgow a pokračuje směrem na sever až do Fort William.

Seznámení a návštěva Glasgow

Holky mi přiletěly do Edinburghu. Vyzvedla jsem je na letišti a společně jsme se poté vypravily do Glasgow. Protože jsme měly ubytování zařízené až od 15:00, rozhodly jsme se navštívit jednu z místních galerií. Rozhodnutí padlo na nejznámější muzeum ve městě, několikapatrové Kelvingrove museum and gallery.

Abychom se nemusely po městě vláčet s batohy, rozhodla jsem se nechat zavazadla v autě a do hotelu, St. Enoch Hotel, přijet autem, které jsem poté zanechala před domem svého kamaráda na okraji Glasgow. Odpoledne se jdeme projít do města. Glasgow nemá onu středověkou, historickou část, tak jak ji známe z Edinburghu nebo Prahy. Je to město poměrně moderní a živé.

Přicházíme na náměstí George sq., kde se u památníku Sira Waltera Scotta povalují desítky kytic. Je právě po teroristickém útoku v Manchesteru. Na oběti se vzpomíná i tady. Pokračujeme vzhůru a na východ směrem ke katedrále sv. Munga, od které se poté vydáváme na vrchol nejstaršího hřbitova ve městě, Necropolis. Je krásně. Večerní slunce osvětluje zdejší náhrobky a my máme hezký výhled na celé město.

Vracíme se přes obchod do hostelu. Sprcha a jdeme spát. Zítra nás čeká první etapa z Milngavie do Drymen, tak musíme být připraveni :).

Milngavie – Drymen a jde se na to :)

Vstáváme okolo sedmé ráno. Náš vlak do Milngavie odjíždí z nedalekého Centrálního nádraží v 8:10. Svítí sluníčko. Je překrásně. Na nádraží v Milngavie, kde vystupujeme po půlhodině jízdy, na nás už čeká přepravní společnost, kterou si holky nechávají převážet těžké batohy. Poslední fotky u „patníku“ uvozujícího naši dálkovou trasu a můžeme vyrazit.

Jdeme lesním parkem okolo potoka a každým dalším krokem se vzdalujeme z Milngavie. Cesta vede skrz typickou skotskou zemědělskou krajinu. Vítají nás první louky a ovečky, stejně jako pole a další dobytek. Předpověď počasí se nemýlila. Slunce stále svítí a my přicházíme k palírně whisky Glengoyne.

Dle itineráře máme jít na prohlídku palírny. O tu ale holky nemají zájem, a tak nakonec pokračujeme po travnaté cestičce dál. Zastavujeme se na příjemném odpočívadle a dáváme si první energetickou tyčinku, po které následuje další „obědová“ pauzička. Dnešní den je „na rozjezd“. V plánu máme ujít pouhých 14 km. Do Drymenu, našeho cíle, tak přicházíme už okolo třetí odpoledne. Batohy jsou již dovezeny. Ubytovaní jsme v příjemném B and B (Bed and breakfast = Snídaně a postel). Naše paní domácí nás posílá do zahrady a připravuje malé občerstvení, tradiční sladké pečivo scone a čaj.

Jdeme se projít po městečku, ve kterém se nachází i jedna z nejstarších (ne-li nejstarší) skotských hospod, a poté relaxujeme v příjemném pokoji.

 

66 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page