Stac Pollaidh a Lone - bothy nebothy
Vstáváme brzy. Suilven je zahalen v mraku, a tak se místo výšlapu rozhodujeme pro návrat do auta a alternativní plán. Po zápisu do knihy návštěv se loučíme s chatou a vycházíme do chladného rána směrem k parkovišti. Konečně vidíme naši včerejší cestu. Krajina okolo městečka Lochinver je přímo magická. Roviny vyplněné malými jezírky a rašelinou střídají vysoké kuželovité hory. Co chvíli se zastavuji a fotím.
Přicházíme na parkoviště. Mraky stoupají vzhůru. Nasedáme do auta a jedeme zpátky do Lochinver. Odbočujeme na cestu C1003, která vede zdejší přírodní rezervací okolo vodopádů a hor. Před námi se objevují „skalní hrady“- vysoké kuželovité hory. Parkujeme u paty jedné z nich, Stac Pollaidh.
Nechceme udělat stejnou chybu jako včera a riskovat mokré tenisky. Obouváme tedy pohorky, balíme menší batůžek a stoupáme vzhůru. Na hezké kamenité cestičce potkáváme několik turistů. Pohorky i návleky tu máme zbytečně. Nové výhledy se nám naskýtají s každým dalším krokem.
Obcházíme horu a dostáváme se na severní hranu. Před námi se otevírá pohled na Suilven a jezerní krajinu severu. Ještě pár kroků a za necelé dva kilometry přicházíme na východní vrchol Stac Pollaidh. Počasí se vylepšuje. Mraky se zvedají. Fotíme se na vrcholu, obcházíme horu a vracíme se okružní cestou zpět k autu. Parkoviště se mezi tím zaplnilo. Přezouváme boty a vyrážíme do sluncem zalité krajiny směrem do obchodu v Ullapool. Doplňujeme zásoby a vracíme se starou známou cestou na sever.
Parkujeme u cesty v Inchnadamph a jdeme se projít k jeskyním Tree Hole. Procházíme skrz branku a stoupáme vzhůru okolo řeky Traligill. Jeskyně jsou zřejmě oblíbeným výletním místem, protože až k nim vede příjemná štěrková cesta. Cestou potkáváme pouze jeden pár turistů. V krajině jsme jinak úplně sami.
Po dvou a půl kilometrech přicházíme k „díře v zemi“. Alespoň takový na mě dělá dojem první z několika místních jeskyň. Kdesi hluboko pod námi tušíme podzemní řeku. Několik kroků vzhůru a dostáváme se k místu, kde se voda dotýká povrchu. Ochlazuje se.
Vstup do další jeskyně máme přímo před námi. Rozsvěcujeme čelovky a plazíme se dovnitř. Jeskyně po chvíli končí. Na další postup nemáme výbavu. Vracíme se zpátky a jdeme se podívat k Lower Traligill Cave. Jeskyně, která se nachází u vyschlého koryta řeky Traligill, nás tak trochu zklamává. Obrovský oblouk, který hned po chvíli končí stěnou skály. Vlastně není o co stát. Vracíme se tedy zpátky k autu a jedeme dále na sever.
Projíždíme okolo starého známého parkoviště v Kylestrome a v Laxford Bridge opouštíme hlavní silnici A 838 na sever. Naším dnešním cílem je bothy Lone, která se nachází nedaleko jezera Stack. Parkujeme auto nedaleko vesnice Achfary. Balíme věci na večer a zítřejší dopoledne, přecházíme řeku An Earachd a jdeme pěšky po asfaltce ke stavení Airdachuilinn.
Za Airdachuilinn se asfaltka mění na suchou štěrkovou cestu. Jdeme pouze v pohodlných teniskách. Všude okolo nás jsou stáda jelenů. Překračujeme dva mostky a potkáváme výletníky na kole, kteří si na batohu vezou obrovské jelení paroží. Přecházíme poslední most a přicházíme k bothy. „Co to má být,“ začnu se rozčilovat, když zjistím, že zdejší stavení není žádná bothy, ale soukromý domeček s harampádím. „Co teď?,“ přemýšlíme a pohled nám padá na nedalekou stodolu.
Je pozdní odpoledne. Slunce se pomalu chýlí k obzoru, ale přeci jen ještě není čas na spánek. Využíváme zdejší řeky a jdeme se koupat. Voda je ledová. Rychle se utírám a oblékám všechno své péřové oblečení.
Nikde nikdo. Jdeme prozkoumat stodolu. Nacházíme výborné místo pod střechou. Vaříme večeři, pijeme pivečko a pak už s myšlenkami na další dobrodružství usínáme.
