Zpět do velkoměsta a návštěva Palmy
Svítá. Vstávám a pozoruji krajinu měnící se v ranním světle. Balím všechny věci a chtě nechtě pokračuji dál. Dnes toho musím stihnout opravdu hodně. Nacházím úzkou cestičku a klesám po hřebeni na vrchol La Talaia (325 m). Dalších tři sta metrů a jsem na příjemné štěrkové cestě. Postupuji výrazně rychleji.
Potkávám první turisty, nadšené horské cyklisty. Dostávám se na trasu GR 222, ze které scházím až v místě zvaném Es Campament. Stoupám opět vzhůru, až na vrchol Puig del Corb (437 m). Zastavuji se a koukám po nyní již známé krajině. Vůbec se mi z hor nechce, ale je přede mnou dlouhá cesta, a tak se po chvíli zvedám a klesám na parkoviště pod horou.
Po silnici pokračuji směrem do Artá. Mám za sebou několik kilometrů, když konečně vidím projíždět automobil. Milá Němka mě bere až do města. Loučíme se u hradu. Protože mám konečně na návštěvu Artá trochu času, jdu se podívat do zdejšího kostela. Batoh nechávám u paní na pokladně.
Po návštěvě kostela procházím skrz příjemné kamenné městečko, a pak pokračuji na výpadovku směrem do Palmy. První auto mě veze k městečku Sant Llorenc des Cardassar. Pak je to se stopováním trochu náročnější. Procházím okolo rychlostní silnice, až se konečně dostanu na hlavní tah do Palmy. Stojím u svodidel s palcem vzhůru a úsměvem od ucha k uchu. Čtvrté auto mi zastavuje. Skot žijící na Mallorce a jeho španělská přítelkyně.
Bavíme se o všem možném. Nejvíc ze všeho mě ale zajímá politika. V Katalánsku se totiž chystá referendum o odtržení země od zbytku Španělska. Po hodině rychlé jízdy přijíždíme do Palmy. Milá dvojice mě veze až do centra města. Vystupuji z auta a děkuji.
Dívám se na hodinky. Je něco okolo šesté hodiny odpoledne. „Takhle rychlé jsem to tedy nečekala,“ pomyslím si a trochu lituji, že jsem v horách nezůstala o trochu déle. Kupuji lahve vína a nějaké pochutiny. V osm večer přilítá sestřenice Adéla. Dlouho jsme se neviděly, a tak to bude „dlouhý večer“.
Nedělní návštěva v Palma de Mallorca
Po včerejším veselí vstáváme na můj vkus pozdě. Musím si ale zvyknout. „Jsem na dovolené,“ informuje mě na půl spící Adéla. Zapínám dovolenkový mode a zůstávám v posteli. Nakonec na dnešní den je v plánu stejně jenom návštěva města a to je pro mě jedna z nejvyčerpávajících aktivit.
Do města se nakonec dostáváme až okolo poledne. Na naši obhajobu mohu říct jen to, že to z ubytování do centra máme něco okolo čtyř kilometrů. A my jsme v rámci tréningu šly samozřejmě pěšky.
Naší první zastávkou je budova katedrály, ikona města, La Seu. Procházíme přes historické centrum a všude potkáváme turisty. Kavárny střídají obchody se suvenýry, zmrzlinárny a restaurace. Přicházíme před katedrálu. La Seu byla vybudovaná na původním místě arabské mešity mezi léty 1229 – 1601. Neděle je jediný den, kdy je vstup do katedrály zadarmo. Prohlížíme si obrovský interiér, a pak se dostáváme i do rajského dvora.
Od katedrály procházíme směrem k nábřeží. Sedáme si na kamenné stupínky s výhledem na La Seu a obdivujeme její zdobnost a krásu. V městské historické zástavbě je cítit arabský vliv. Najdete zde i slavné arabské lázně, které se nachází hned za katedrálou. My se ale koupat nejdeme. Místo toho obcházíme město okolo středověkých mlýnů El Jonquet a stoupáme vzhůru k hradu Bellver. Přicházíme pozdě. Hrad má již zavřeno. Užíváme si alespoň zdejší výhledy na Palmu a přístav pod námi, a pak se vracíme oklikou do města a domů.
rychle usínám.