„Tak si říkám, že tu planetu pěkně ničíme,“ začne svůj monolog můj kamarád Brian a hned pokračuje: „Když jsem byl před třiceti lety poprvé v Asii, bylo jednoduché najít opuštěný ostrov, kde si člověk udělal oheň, upekl chycenou rybu a sebral spadlý kokos. Místa, kde jsem dřív nepotkal živou duši, jsou nyní zastavěna hotelovými rezorty. Najít opuštěné místo je, kvůli nám, turistům, pořád těžší a těžší.“
Před třiceti lety jsem se teprve chystala narodit. Nevím, jak vypadal svět, kde neexistovalo slovo „turismus“ a místo hotelů byl člověk ubytován v improvizovaném pokoji u místních. Každopádně i nyní znám místo, které je lidskou nohou dotčené jen minimálně. Kde si člověk může vylézt na palmu, shodit kokosový ořech, zapálit oheň, ugrilovat rybu, vykoupat se v moři se svítícím planktonem, pozorovat želvy kladoucí vejce, druhý den nad ránem pomoci těm nově narozeným do moře a odpoledne si jít třeba zašnorchlovat. To místo, souostroví, se jmenuje Pulau Banyak (V překladu „Hodně ostrovů“.)
Souostroví P. Banyak se nachází přibližně čtyřicet kilometrů od západního břehu Sumatry. Ročně tento indonéský ráj navštíví pouze něco okolo pěti set turistů! Ze sedmdesáti ostrovů jsou obydleny asi tři, takže pokud se potřebuješ ztratit (a to myslím doslova), není snad lepšího místa.
Zdejší ostrovy si jsou podobné. Bílé pláže, které buď strmě klesají, nebo se volně svažují do mělkého moře. Čím dál od obydlených ostrovů (Pulau Balai, Pulau Teluk Nibung a Pulau Haloban), tím bohatší podmořský svět můžeš ve zdejších vodách objevovat.
Jedním z nejnavštěvovanějších ostrovů je Pulau Sikandang. Tento ostrov oběhneš kolem dokola za necelou hodinku. Ne, že by byl tak velký, ale budeš se ve svém běhu muset zastavit a co chvíli přelézt nějakou tu popadanou palmu.
Na ostrově, kde můžeš klidně i postavit stan a kempovat, se nachází i několik bungalovů a dvě restaurace. Za slovem „restaurace“ si nepředstavuj špičkový servis a Michelinskou kuchyni. Spíš se jedná o dřevěný srub, kde ti dají (pokud sis jídlo dost dopředu objednal) najíst. Na rozdíl od okolních obydlených ostrovů zde nemusíš chodit zahalená. Místní správci jsou na turisty zvyklí a tak je koupání a slunění pouze v plavkách povoleno. Navíc zde seženeš i pivo!
Velkým lákadlem místního ostrova jsou i koráli, kteří se nachází hned nedaleko od západního břehu. Potápět se nemusíš. Stačí ti šnorchl a potápěcí maska, kterou si za malý poplatek můžeš na ostrově i vypůjčit.
Nezapomenutelné jsou místní západy slunce, kdy sluneční paprsky halí oblohu a mořskou hladinu do nejrůznějších barev. Jen se nedoporučuje při západu slunce pobývat ve vodě. Místní foto-pasti totiž odhalily, že na ostrově žije mořský krokodýl, který loví hlavně při západu a východu slunce.
Nezapomenutelný západ slunce si můžete užít i z majáku na Pulau Rangit Kecil (Malý ostrov Rangit). Ostrov leží jižně od Pulau Balai. Na rozdíl od ostrova Sikandang zde budete trpět hejny malých kousavých mušek Agas, takže se zde kempování opravdu nedoporučuje.
Jiná situace je jižněji odsud na ostrově Pulau Palambak besar (Ostrov velký Palambak), který je přibližně dvakrát tak velký, jako ostrov Sikandang. Nachází se zde pouze dva bungalovy. Ten na západní straně vás překvapí čistotou a ochotou místního personálu. Není se čemu divit, majitelem je Švýcar. Bungalov na východě si zamilujete hlavně pro absolutní izolaci od okolního světa a překrásné východy slunce. I na Pulau Palambak besar můžete kempovat, nebo využít zázemí bungalovů.
Podobně je na tom i ostrov Tailana, další z míst, kam občas zavítá nějaký ten ztracený turista. Další ostrovy jsou samozřejmě volně přístupné. Jen musíte čekat nulové zázemí. Prostě se ocitnete na ostrově, kde budete (společně s kokosovými palmami) úplně sami.