První výlet nové sezóny nás zavedl na skotský ostrov Isle of Skye. S Luckou jsme plánovaly a plánovaly a nakonec se shodly na jarním termínu, kdy na ostrově nebývá otravný hmyz (midges) a ani příliš mnoho turistů.
29. 4. – pondělí: „Cesta z města do… města“
Přímý spoj Praha – Edinburgh přistává na letišti v 11:15. Mávám na čtyřčlennou skupinu kamarádů a společně se vydáváme na rychlý nákup. S nově nakoupenými nezbytnostmi vyrážíme na severo-západ a pomalu se seznamujeme. U Stirlingu opouštíme rychlou dálnici. Dál už je to ve Skotsku jen po kroutících se úzkých silničkách. Za Callander, krásném kamenném městečkem, odbočujeme na ještě užší silnici vedoucí okolo jezera Loch Venachar k parkovišti pod Ben A´an (454 m).
„Asi se všichni nechali nalákat na dobré počasí,“ říkám si při pohledu na téměř plné parkoviště, kde většinou bývám se svou Carcoolkou úplně sama. Bereme si menší batůžky a vyrážíme vzhůru.
Na vrchol Ben A´an to máme necelé dva kilometry a 340 výškových metrů. Miluška má zánět v patě, a tak hrdinně pokulhává směrem vzhůru. Času máme dost. Trajekt na Isle of Skye nám jede až zítra, a tak se nakonec na vrchol statečně vyškrábeme všichni.
Okolo šesté hodiny přicházíme zpět k autu. Nasedáme a pokračujeme směrem na severozápad. Projíždíme okolo Loch Tulla a dostáváme se na náhorní planinu Rannoch moor. Auto zastavujeme ještě před Glen Coe ve chvíli, kdy večerní paprsek světla protíná nízké skotské mraky. „Nádhera,“ vydechuji a společně s ostatními fotím podvečerní krajinu.
Další zastávka je samozřejmě v Glen Coe. I tady dělá podvečerní světlo zázraky. Je pozdě, a tak jsme v údolí téměř sami. Přijíždíme do městečka Fort William. V Morrisons kupujeme jídlo, a pak se jdeme ubytovat do hostelu, kam přijíždíme dost zmordovaní okolo půl deváté.
30. 4. – úterý: „Na ostrov!“
Holky a Olda jsou z Prostějovska, takže se brzy učím, že: „Všechno je v cajku“. Své první dnešní „cajk“ slyším už ráno při odchodu z hostelu. „Tohle bude zábava,“ říkám si a brzy se učím novou řeč :). Vyrážíme skrz Glen Nevis, kde se natáčel film Statečné srdce. Klikatící se úzká silnice nás vede až na samotný konec k malému rozšíření, parkovišti, kde necháváme auto. K vodopádům Steel waterfalls to máme necelé dva kilometry. Kamenitá stezka se zařezává do hrany místních hor. Přicházíme do kaňonu. Vpravo od nás teče dravá řeka. Cesta se mírně zvedá, a pak se před námi otevírá závěr údolí s vodopády. Nádhera!
Zpátky se vracíme stejnou trasou. Nasedáme do auta a vyrážíme zpět do Fort William. Parkujeme u Morrisons, nákupního centra, kde doplňujeme zásoby a jdeme se projít do malého kamenného centra města. Rychlý oběd a už zase sedíme v autě a jedeme dál na západ.
Další zastávkou je slavný viadukt Glenfinnan. Máme štěstí, akorát projíždí odpolední historický vlak z Mallaig zpět do Fort William. Všude je spoustu lidí, ale jakmile vlak projede, jsme u památky téměř sami. Jdeme se projít na vyhlídku, a poté k památníku Bonnie Prince Charlieho, který se odkazuje na Jakobitské povstání z 18. století.
Z Glenfinnan jedeme dál na západ, do Arisaig. I tady zastavujeme. Konkrétně u památníku československých speciálních jednotek parašutistů, kteří zde byli cvičeni na tajné bojové akce, jakými byla například slavná operace Anthropoid. Arisaig necháváme za zády a pokračujeme přes vyhlídkovou silnici okolo pobřeží a bílých pláží do Mallaig.
V Mallaig nasedáme na malý trajekt, se kterým za necelou hodinu připlouváme do Armadale. „Vítejte na Isle of Skye,“ zdravím osazenstvo auta, a pak už se rozjíždíme směrem do Broadford a dál na západ na malé parkoviště před vesničkou Elgol. Venku je, že by psa nevyhnal, jenže my nemáme na výběr. Oblékáme pláštěnky, balíme poslední nezbytnosti a vyrážíme do mraky zahalené krajiny.
Do bothy Camasunary, našeho dnešního nocoviště, to máme 4,3 kilometrů a 185 metrů výškových. Jdeme pomalu. Milušku stále ještě trápí bolavá pata a s batohy na zádech nám to příliš nešlape. „Alespoň že přestalo pršet,“ říkám si a jako bych to přivolala. Začíná mrholit. Šeří se. Vytahujeme čelovky a pokračujeme dál.
Do bothy přicházíme mokří a unavení okolo desáté večerní! Nacházíme si místo na palandách a vaříme čaj. Téměř veškeré osazenstvo už spí. James, místňák, který si přijel do zátoky zarybařit, nám nabízí pivečko. Neodmítáme a dáváme se do živého rozhovoru. Spát jdeme po půlnoci. Dle předpovědi má být zítra hezky až odpoledne, takže si ráno můžeme trochu přispat.