Cestou okolo Pembrokeshire, den 3.
11. 6. – úterý: Dnes nás čeká kratší etapa: osmnáct kilometrů z Trefinu do Pwll deli. Předpověď počasí je eufemisticky řečeno „neradostná“. Od poledne má vytrvale pršet. Vstáváme ještě před sedmou ranní a zabaleno máme už před snídaní. V 7:30 nás čeká jedna z těch snídaní, na které se jen těžko zapomíná. Dáváme si do nosu, a okolo osmé už vyrážíme do Trefinu.
Auto parkuji na starém známém parkovišti a s malými batůžky vyrážíme opět směrem k pobřeží. Fouká a nad hlavou nám plují ocelově modrá oblaka. Není čas ztrácet čas. První zastávku děláme až na štěrkové dlouhé pláži v Abermawr. Akorát včas, abychom si dali další nálož waleských dortíků, a začalo pršet.
Do hostelu v Pwll deli přicházíme už před půl druhou. Vypadáme jako dva zmoklí kohouti a jedna zmoklá slepice. Máme štěstí. Přestože se dle pravidel smíme ubytovat až od 16:00, místní dobrovolníci nás pouští dovnitř už nyní.
V hostelu, který je umístěn přímo nad vysokými mořskými útesy, je už několik lidí zmítáno stejným osudem. Popíjí se čaj. Všichni se snaží vysušit. Kluci se ubytovávají, já ale dlouho nezůstávám. Musím zpátky pro auto. Běžím, stopuji, běžím, stopuji. Druhé auto mě i přes silný déšť nabírá. Dvě starší dámy mě nakonec (opět i přes vlastní zajížďku) berou až k autu do Trefinu. Za hodinu jsem už zase v hostelu na útesech a mohu popíjet čaj.
Cestou okolo Pembrokeshire, den 4.
12. 6. – středa: Dnes se potřebujeme dostat do Fishguard. Naše etapa měří něco okolo osmnácti kilometrů. Ráno nespěcháme. Dle předpovědi má být hezky až odpoledne. Snídáme, balíme, dáváme vše do auta a s mírnou nechutí nahazujeme malé batůžky. Není cesty zpět, a tak chtě nechtě vyrážíme do ranního mžení.
U majáku na výběžku Strumble Head přestává mžít. Současně se nám odkrývá další část pobřeží, kterou jsme do teď měli schovanou za místním výběžkem. Pokračujeme po mokré stezce dál, když v tom nám cestu kříží stádo polodivokých koní. Setkání nečekáme, a tak koníkům nabízíme pouze sušenky, které jim úplně moc nejedou. Jak se brzy ukáže, Honza je rodilý koňák, a tak za ním koníci šlapou, jakoby se znali od nepaměti.
Procházíme okolo Carregwasted point a za nedlouho se už dostáváme na vyhlídku nad Fishguard. V Harbour Village necháváme nedotčenou pobřežní krajinu za zády. Dál už nás čeká pouze silnice, chodníky a městská zástavba. Zastavujeme u první kavárny v přístavu ve Fishguard. Kafíčko a dortík, to musí být.
Procházíme přes městskou kolonádu do nejstarší části města- barevného starého přístavu a stoupáme vzhůru zpátky do centra. Ubytováváme se v penzionu a chvíli povídáme s panem domácím, nadšeným cestovatelem. Pak už mě další z hostů veze k autu a kluci se jdou podívat na místní slavnou tapiserii. Potkáváme se v obchodě, kde mimo jiné doplňujeme i řídnoucí zásobu waleských dortíků, a pak si jdeme užívat večerní skleničku něčeho lepšího :).
