Ben Arthur, přezdívaný Cobbler (Švec), je jedním z nejoblíbenějších skotských vrcholků. Na hoře nebudete sami ani během méně oblíbeného zimního období. I přesto, že má Cobbler pouze 884 m, nenechte se zmást. Po lesním úseku na vás bude čekat větrem ošlehaná pláň a ani závěrečná část s kamennou jehlou nebude „zadarmo“. Proto je dobré se před výstupem důkladně připravit a zvláště pokud se rozhodnete horu zdolat během zimy, nezapomenout na zjištění předpovědi počasí (včetně rychlosti větru!) a na kvalitní výbavu (mačky, cepín, lyžařské brýle, teplé oblečení…).
Cobbler najdete v západní části Národního parku Loch Lomond a Trossachs. Pokud se sem budete chtít vypravit, nejjednodušší je vyrazit z Glasgow po M8 na severozápad. Vyjeďte výjezdem na Erskine a pokračujte po A82 okolo jezera Loch Lomond až do Tarbetu, kde odbočíte na A83 směrem na Inveraray.
V městečku Succoth na vás bude čekat parkoviště u jezera (mořské zátoky) Loch Long. Pokud se k výšlapu rozhodnete ten samý den až během dopoledne, může se stát, že na parkovišti nenajdete místo. Tak populární je zdejší vrchol. Zde zaparkujte, zaplaťte £1 parkovné a vyrazte po pěšině vzhůru.
My jsme se k výšlapu odhodlali během zimy. Bez maček, cepínu, jen s vidinou dobrého počasí jsme zdejší vrchol vlastně poměrně podcenili. Tak jako ostatní nedělní návštěvníci jsme i my zaplatili celodenní parkovné, nahodili batoh a s funěním začali stoupat po klikatící se štěrkové cestě vzhůru.
Trasa na vrchol není nijak značená. Ztratit se tady ale skoro nemůžete. Pěšina je jasně viditelná už z dálky a nehrozí ani chůze přes nepříjemné bažinaté pasáže, které se častokrát objevují u jiných vrcholků. I tak ale doporučuji vzít mapu a kompas, případně GPS navigaci.
Pokud se na Cobbler vydáte v zimě, na cestě vzhůru potkáte dva typy turistů. První typ je vybavený návštěvník v pohorkách s nejkvalitnější výbavou, který vás při cestě vzhůru nejspíše předběhne. Druhý typ je pak návštěvník, který si skotské hory spletl s prohlídkovým molem. Boty Converse, džíny, svetřík, kožený batůžek… Zatímco návštěvník č. 1 v pohodě zvládá silný nárazový vítr, sněžení, nebo třeba úplně zledovatělou cestu, návštěvník č. 2 trpí. Klouže se pomalu nahoru, a když začne vítr v sedle odlamovat ledové krystalky, v raději otáčí.
Po klikatící se cestě vedoucí skrz nízký les vás stezka zavede do pohodlnější a mírnější pasáže. Ocitnete se v dolině s výhledem na vrcholky Cobbleru a proti ležící hory. Budete pokračovat mírně vzhůru okolo potoka Allt a´Bhalachain, kde si můžete všimnout malé hráze.
Kousek pod závěrečným stoupáním na vás bude čekat rozcestí. Pokud se vypravíte na vrchol během zimy a nejste úplně zkušení horalé, případně nemáte vybavení, pak doporučuji odbočit doprava na zasněženou, ale vyšlapanou cestičku. Ta vás zavede do sedla na další rozcestí: vlevo od vás vede cesta na Cobbler, doprava se vydejte, pokud vás zajímá vrchol Beinn Narnain (926 m n. m.) a rovně před vámi vede delší trasa na Beinn Ime (1011 m n. m.).
Pokud byste byli zdatní horalové s výbavou, můžete u potoka zkusit odbočit doleva a přímo zde začít stoupat vzhůru. Připravte se ale na zledovatělou, stupňovitou cestu, na kterou se v zimě bez maček nevydávejte!
Cobbler se skládá ze třech hlavních vrcholů – Severní vrchol, na který se vyškrábete po prudkém stoupání, bude vaším prvním „zářezem“. Za oficiální vrcholek se ale považuje Centrální vrchol se skalní jehlou, na kterou se v zimě, při velkém větru, sněžení a bez výbavy nemá smysl zkoušet škrábat. Bohužel to byl nakonec i náš případ. Bez maček a cepínů jsme si nakonec troufli pouze na severní vrchol, po kterém jsme se vraceli stejnou cestou zpět do údolí.
