Prohlídka stadionu
Ibrox, fotbalový stadion klubu Rangers, se nachází na západě Glasgow. Pokud se považujete za velkého fotbalového fanouška, zdejší návštěvu byste si neměli nechat ujít. Nemusíte čekat na fotbalový zápas, abyste si stadion mohli prohlédnout. Od pátku do neděle (pokud se na stadionu nehraje fotbal) zde pro všechny nadšence probíhají komentované prohlídky.
Lístek na tour (prohlídku), které probíhají 3x denně (10:30, 12:30 a 14:30) si můžete pořídit na internetových stránkách klubu Rangers. Děti za vstup zaplatí £ 5, dospělí £ 15 a rodiny £ 35 (dva dospělí, dvě děti).
Pokud nemáte auto, na stadion se nejjednodušeji dostanete, nasednete-li na metro a popojedete na stanici Ibrox SPT. Tady vystupte a jděte směrem na jih po ulici Copland Road. Až narazíte na větší silnici Edmishon drive, zahněte doprava. Stadion je přímo před vámi. Projděte okolo fanouškovského obchodu, který budete mít po pravé straně, a pokračujte okolo velké oranžové cihlové budovy dál. Hlavní vstup a recepce je zhruba uprostřed čelní strany stadionu.
Zcela upřímně, fotbal mě nijak nevzrušuje. Na stadion jsem se dostala náhodou, společně se svými klienty, nadšenými fanoušky fotbalu. Zaparkovali jsme auto levé straně stadionu a běželi na recepci. Naše pětiminutové zpoždění se ve výsledku ukázalo jako bezpředmětné. Milá Skotska nás uvedla do tiskové místnosti, kde už ostatní návštěvníci sledovali poměrně nudný film o historii klubu.
Po několikaminutovém videu, ve kterém hráči Rangers stříleli jeden gól za druhým, se konečně rozsvítila světla a my si mohli sednout za stůl, kde po zápase většinou probíhají tiskové konference.
Prohlídka pokračovala v šatnách protihráčů domácích. Zcela upřímně mě překvapil starý dřevěný styl šaten a vykachlíkovaná koupelna se starými vanami. Žádné masážní centrum, nebo místo, kde se mohou hráči rozehrát, ani pořádná tabule na vysvětlení taktiky hry. Popravdě, za ty peníze, za které ti kluci kopou, jsem očekávala trochu víc.
Prohlídka pokračovala po krásném dřevěné schodišti vzhůru do modrého salonku a manažerské kanceláře. Starý dřevěný styl se opakoval i zde. Vůbec jsem si nepřipadala jako na stadionu. Vše mělo takový punc a nádech starých noblesních časů, jako kdybychom byli v klubu hráčů póla.
Šatny domácích byly o poznání větší. Nechyběly ani fotografie královny a velká tabule na popis strategie hry. I tak se ale zdejší prostory nemohou srovnávat s moderním a luxusně vybaveným ragby stadionem Aviva v Dublinu, který jsem navštívila na podzim.
Konečně jsme vyšli ven. Konkrétně do VIP sekce, kde sedí všechny pozvané významné osobnosti. Následovala návštěva VIP salonku, kam bychom se během zápasu mohli dostat pouze v případě, že bychom si zaplatili roční VIP členství (5500 liber).
Nechyběla ani návštěva místnosti s trofejemi, kde jsme objevili český tým Dulka Praha a jeho „dáreček“ pro Rangers, český křišťál. Prohlídka končila opět venku na stadionu. Samozřejmě jsme si i sedli do trenérských příjemně vypolstrovaných křesílek a pohladili zdejší profesionály opečovávaný trávník.