V pravé poledne
Každý den se přesně v poledne koná v katedrále Sv. Jakuba v Santiagu poutnická mše. Nemusíte být věřící ani poutník, abyste se jí mohli zůčastnit. Stačí přijít. V tomto případě minimálně hodinu předem, jinak si nesednete.
Každý den do Santiaga přichází stovky poutníků z různých koutů světa, aby zde dokončili svou pouť. Někteří se rozhodnou ujít jen úsek posledních sta kilometrů, někteří jednoduše zavřou dveře od bytu a vyrazí na tisíce kilometrů dlouhou pouť. Nezáleží, odkud jdete. V tomto případě je samotná cesta cílem.
Polední poutnická mše se celebruje za všechny poutníky. Na začátku mše se vyjmenovávají národnosti a počty poutníků, kteří do Santiaga přišli předchozího dne. Nechybí ani údaj odkud se na pouť daný poutník vydal. Výčet všech poutníků trvá i několik minut. Pak přichází na řadu samotná mše ve španělském jazyce, tak jak ji známe i z naší vlasti.
V katedrále je narváno. Lidi postávají mezi sloupovím a posedávají u pat sloupů. Vyvrcholením mše je pak rozhoupání obrovské kadidelnice, která s pomocí několika kněží lítá ze strany na stranu skrz celou příčnou loď katedrály. I přesto, že se během mše nesmí natáčet, v momentě plnění kadidelnice kadidlem a prvních zkušebních pohupů má před sebou foťák nebo telefon téměř každý. Mše končí španělským „Jděte ve jménu Páně,“ načež někteří z věřících poutníků odpovídají „I s tebou.“ A dav se dává do pohybu.
Návštěva hrobu sv. Jakuba
Abychom mohli navštívit kriptu s ostatky sv. Jakuba, musíme z katedrály ven a pak opět dovnitř. Nová stupidní pravidla dokonce zakazují návštěvu katedrály s batohem. Takže si všichni poutníci nejdřív musí zaplatit 2 euro za úschovnu, a pak je konečně pustí dovnitř. I tady nás čeká fronta. Vystupujeme za zlacenou a drahokamy vykládanou sochu sv. Jakuba, která je součástí oltáře, a poté obcházíme na druhou stranu a noříme se do kripty pod oltářem. Zákaz fotografování ani tady nikdo nerespektuje.
Po návštěvě katedrály sv. Jakuba, která je pokládána za nejdůležitější budovu ve městě, procházíme středověkými uličkami města. Hned oproti katedrále se nachází Hospital de los Reyes Católicos, který v době svého vzniku (1509) fungoval jako ubytovna pro poutníky. Nyní se v jeho zdech nachází luxusní hotel, na který většina poutníků absolutně nemá rozpočet.
Další důležitým historickým komplexem je Klášter benediktinů s kostelem, který můžete najít severně od katerdály. Benediktini se zde v prvním století sice starali o provoz katedrály, nejsou ale jediným řádem zastoupeným ve městě. Také dominikáni tu mají svůj barokní klášter a kostel, který původně sloužil jako gotické sídlo jedné z prvních univerzit.
Zapomenout bychom neměli ani na Klášter karmelitánů a připojený kostel Panny Marie Sněžné, Klášter klarisek a za mě jeden z nejoblíbenějších Klášter františkánů s kostelem sv. Františka. Který v dnešních době slouží opět jako luxusní hotel. I přesto, že se jedná o soukromou budovu, do jejího přízemí a společenské místnosti můžete bezplatně vstoupit. Nachází se zde řada archeologických nálezů z doby 1240-1260 a Muzeum misií, do kterého se dostanete vstupem z kostela. Muzeum je věnováno poutním památkám tří měst: Jeruzaléma, Říma a Santiaga.
Kláštery a kostely jsou v Santiagu rozesety na každém rohu. Pokud nebudete chtít obdivovat zářící interiéry, můžete se městem třeba jen procházet. Zdejší úzké kamenné uličky a podloubí nabízí obchody se suvenýri, designovými předměty i příjemné kavárničky a restaurace. Santiago tak stojí za návštěvu, i kdybyste se rozhodli ke zdejšímu hrobu sv. Jakuba dojet třeba autobusem.