Celkem jsem za deset dní urazila 344 km s celkovým převýšením 12500 m. (Pozn. první den, kdy jsem se dostávala na trasu a ušla pouze sedm ki

V dálce slyším hromy a blesky. Do osady v Cwmtudu skoro běžím. První slejvák se spouští ve chvíli, kdy dobíhám k veřejným toaletám.

Chce to morál, abys ráno opustil teplo spacáku a navlékl se do mokrého oblečení, obul mokré boty, zabalil mokrý stan a vydal se mokrou travo

Místní krajina je naplněna zvláštní energií. Něco mi říká, že se mám odtud co nejrychleji pakovat. „Tady spát rozhodně nebudu,“ říkám si a t

Nikdy by mě nenapadlo, že vrtule od větrné elektrárny může dělat takový bordel. Naštěstí mám sluchátka do uší, které báječně izolují okolní

Úkol dneška, zní jasně: „Vyjíst co nejvíce zásob,“ říkám si při pohledu na obrovskou tašku plnou jídla a trochu bolavá kolena. Balím všechny

tak trochu přemýšlím, proč vlastně nemůžu i já patřit mezi normální lidi, co si dovolenou užívají na lehátku hotelového resortu. Jenže pak s

Stoupám vzhůru, když v tom mi bez stopování zastavuje auto. „Kam jdeš?,“ ptá se řidič a dodává: „Nechceš hodit do Mahonu?“ Nad odpovědí přem

Je ráno. Obloha je pořád ještě zakryta mraky. „Žiješ?,“ přichází mi jedna sms za druhou a já přemýšlím, proč bych jako nežila. Vše se vysvět

Každých pár sekund se obloha rozzáří bleskem, po kterém následuje ohlušující hrom. Vypínám veškerou elektroniku a odhazuji hůlky. Vítr zanáš

"Jsi-li zkušený a fyzicky zdatný cestovatel, můžeš celou trasu ujít za šest dní," hlásala jedna z informačních webových stránek o

Poslední zátočina a před námi se objevuje maják. I přesto, že není nejkrásnější odpoledne, u majáku je živo. Děkuji a loučím se s italským p

„Ahhhh,“ vydechuji při pohledu, který se mi zde naskýtá: Přede mnou je široké údolí z obou stran lemované nejvyššími mallorskými vrcholky s 

Slunce ozařuje zdejší vápencovou krajinu do zlatavých barev. Začínám hledat místo na spaní. „Čím výš a dál od řeky budu, tím méně komárů mě

Je pět hodin ráno. Ze spánku mě vytrhává „tik v oku“. To si alespoň myslím do chvíle, než pochopím, že to nad Středozemním mořem bouří. Jsem

Po několika metrech přicházím na rozcestí a přede mnou se objevuje vůbec první značka dálkové trasy GR 221. Mám radost. Jsem oficiálně na ce

Stoupám v největším horku z přístavu Port d´Andrax a davy turistů nechávám za zády. V lesích nad městem se ocitám úplně sama. Je vedro. Témě

Co se týká náročnosti této trasy, myslím, že se nemusíte bát. Na každé větší stoupání budeme mít dostatek času. Zřejmě nejtěžší částí je kop

Co si vzít na pouť do Santiaga?  Ať už se vypravíte na svou dovolenou kamkoli, při balení věcí existuje velmi jednoduché pravidlo: Čím menší

Každý den do Santiaga přichází stovky poutníků z různých koutů světa, aby zde dokončili svou pouť. Někteří se rozhodnou ujít jen úsek posled