„Chceš-li poznat Ježíše, jdi na pouť do Jeruzaléma.
Chceš-li poznat církev, jdi na pouť do Říma.
Chceš-li poznat sám sebe, jdi na pouť do Santiaga.“
Náboženská pouť?
Pokud si myslíte, že pouť není nic pro Vás, protože stejně tak jako já nevěříte v Boha, který je popisován římskokatolickou církví, nenechte se zmást. Většina poutníků do Santiaga neputuje kvůli své víře. Co ale žene poutníka, který se plahočí stovky kilometrů pod žhnoucím sluncem, nemilosrdným větrem, smáčejícím deštěm obtěžkám těžkým batohem? Zážitek? Poznání kultury severního Španělska? Ukázat ostatním, že: „Na to ještě mám.“? Hledání odpovědí? Životní změna? Nebo to prostě v poutníkovi jednou „zazvonilo“ a on už nemohl dále ignorovat sám sebe a své pocity?
Lidské hodnoty
V současném světě, kdy hlavní hodnotou zůstávají peníze, čas a informace se zdá pouť jako absolutní nesmysl. Jenže všimli jste si, kolik lidí je okolo Vás nešťastných? Kolik lidí tápe, přešlapuje z místa na místo. Kolik lidí je zmítáno strachem z neznáma, z možné změny. Kolik lidí zapomnělo na fakt, že: „Život je změna.“. Kolik lidí se bojí zastavit a zapřemýšlet, zda zvolené životní hodnoty stále ještě odpovídají vlastním současným potřebám? Kolik lidí nemůže večer usnout bez prášku na spaní? A kolik lidí potřebuje utlumit svůj vnitřní hlas antidepresivy?
Na pouti jsem potkala a mluvila s mnoha poutníky. „My jdeme z Barcelony. V nohách máme už 3000 km. Denně ujdeme přibližně 50 km,“ prohodil mezi řečí španělský pár, pro který je pouť pouze sportovním zážitkem. „Vy ujdete trasu z Leonu do Santiaga (300 km) za 12 dní?! Tak to jste dobré!,“ pochválila naše tempo skupinka polských turistů, pro které má pouť náboženský charakter. „Já jdu pouť každý rok. Báječně si vyčistím hlavu,“ sdělil mi svůj důvod belgický poutník. „Já hledám,“ pověděl mi na úvod Wesley z Jihoafrické Republiky a vzápětí doplnil: „Prodal jsem dům, závodní auto a teď je ze mě kočovník.“ „Nehledej. Mluv s lidmi. Sdílej své zkušenosti a poslouchej. Pokud máš najít, najdeš,“ odpověděla jsem Wesley na úvod a vzápětí jsme spolu prošli, prožili a prodebatovali půlden cesty.
Cesta je cíl
Pokud někde platí rčení, že: „Cesta je cíl,“ pak je to právě na Caminu. Je jedno, jestli máte v plánu pouze posledních sto kilometrů cesty, nebo zda zabouchnete dveře od svého domu a vydáte se na tisícikilometrovou cestu. Pro mě je Camino o lidské sounáležitosti, pomoci a o lidství obecně. Myslet si, že pouť je určena pouze pro lidi, co nevědí co se sebou, je nesmysl. Že Vy máte svůj život srovnaný, hodnoty jasně definované a nic vás nemůže rozhodit? Výborně. Jen tak dál. Pořád jste ale lidi. Lidi, kteří mohou obohatit svým pohledem okolní lidi a opačně.
Všichni pociťují bolest, puchýře ze špatně zvolené obuvi, zatuhlá záda ze špatně nastaveného nebo těžkého batohu, únavu z ušlých kilometrů, nedostatek spánku a nekonečný, neutichající proud myšlenek, který se řítí jako vodopád z hlouby naší duše. Cesta do Santiaga je pro mě terapií. Ať chcete nebo ne, právě tady máte čas si Vaše myšlenky utříbit. Rozebrat a ukončit buď sám se sebou, nebo s cizím člověkem vše, co Vás už dlouho trápí. A že Vás nic netrápí? Nemáte za co děkovat? Věřte, že po pouti se budete cítit přinejmenším vděčnější. Vděčnější za teplou sprchu, vlastní postel a třeba i čisté oblečení. Banality, kterých jsme si v bohaté Evropě přestali všímat.
Pro každého poutníka je asi nejsilnějším zážitkem příchod do Santiaga a následná mše ve zdejší katedrále. Zářící oči, rty neustále v jemném úsměvu, pocit euforie, nadšení ze zdolané cesty a vnitřní zadostiučinění je vidět na každé z poutnických tváří. Lidi se objímají. Gratulují si a s pocitem, že by měli spíše oslavovat, nakonec ulehají vyčerpáním na poslední noc v poutnických ubytovnách.
"A co teď?" přichází jedna z nejdůležitějších otázek. Poutníci se vydávají zpět domů, do starého zavedeného systému, který po poutnických zážitcích najednou přestává vyhovovat. Chce to práci, udržet si úsměv na tváři a zářící oči i během všedních dní. A když Vás okolí opět zlomí? Pořád je tu ještě dalších jedenáct variant cest do Santiaga, které jste ještě nezkusili :) .