Pouť do Finisterre je jednou z dvanácti poutí vedoucích z/do Santiaga de Compostela. Trasa navazuje na všechny ostatní poutě, které se střetávají před katedrálou v Santiagu a je vymyšlena jako jejich volné pokračování.
Většina poutníků končí svou cestu u hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela. Některým ale mnohasetkilometrová trasa nestačí a potřebují jít ještě o kousek dál. Městečko Fisterra (Finistere) se nachází na pobřeží Costa del Morte. Ještě než byla ve středověku objevena Amerika, bylo za konec světa pokládáno právě zdejší pobřeží.
Fisterra je místem středověkých ale i současných symbolů. Pro mnoho poutníků se ukrývá konec poutě právě zde, u zdejšího majáku, kde je i poslední milník s číslem 0,00 km. Je to místo, kde se poutníci loučí se vším starým. Rituálně pálí své poutnické boty, oblečení a koupou se v oceánu. Symbolika koupele a odstranění všeho starého má poutníkovi pomoci k překonání starých křivd, bolestí a k začátku „nového života“.
Pouť ze Santiaga do Fisterry je mimo jiné i zklidněním. Po davech, které se posledních dvacet kilometrů před Santiagem srocují ze všech směrů na cestě k hrobu sv. Jakuba, přichází poutník do téměř osamocené krajiny, kde má opět čas na zastavení a usebraní se.
Naše cesta pozpátku
Abychom se vyhnuly dešti, rozhodly jsme se cestu absolvovat pozpátku. Do Fisterry jsme tedy dojely autobusem a pěšky se pak vracely zpět do Santiaga. Trasa 81 km nám trvala tři-čtyři dny.
První den jsme se po příjezdu do Finisterre ubytovaly, a poté vyrazily procházkovým tempem k majáku a oceánu. Po předchozích tři sta kilometrech z Leonu do Santiaga byla na dnešní den naplánována relaxace. Jednalo se tedy o pohodový a tak trochu odpočinkový den.
Druhý den jsme vstaly před úsvitem a vykročily směrem do městečka Cee. Cesta pozpátku má jednu nevýhodu, značení je připraveno pro opačnou trasu, a tak není moc vidět. Z městečka Cee jsme se vydaly vzhůru do kopců. Nejvyšším místem je v podstatě rozcestník ukazující směr do Finisterre, Muxie a Santiaga de Compostely. My jsme si vybraly směr na Santiago a pokračovaly dál až do městečka Olveiroa, kde se nachází moc příjemné Albergue.
Dnešní den je zahalen v dešti. Jdeme skrz zemědělskou krajinu až do vesničky Vilaserio. Před námi je několik kilometrů bez dalšího Albergue, a protože nás začínají bolet nohy, rozhodujeme se ukončit dnešní den zde.
Poslední den naší cesty vstáváme už v 5:30. Po snídani, zabalení věcí vyrážíme ven do černočerné tmy. Trochu mrholí. Po několika hodinách přicházíme do Negreiry, kde se rozdělujeme. Maruška nasedá na autobus a spěchá na poutnickou mši, která se slouží v katedrále v Santiagu každý den v přesné poledne. Já pokračuji rychlým tempem pěšky. Za několik dalších hodin se potkáváme opět v Santiagu, šťastné, že máme naši pouť za sebou.