Po horské silnici Oyggjarvegur, Tórshavn a Kirkjubour
Den třetí: Předpověď počasí zní strašně. Vytrvalý déšť. Kontrolujeme predikci na všechny ostrovy a jako nejlepší vychází návštěva jihu Streymoye. Nasedáme do auta a se zapnutými stěrači přejíždíme na jih.
Aby naše cesta nebyla tak nudná, volíme starou vyhlídkovou silnici skrz hory, Oyggjarvegur. Tou v údolí s několika tunely se budeme vracet zpět. V hlavním městě ostrovů Tórshavn parkujeme na jednom z mnoha opuštěných parkovišť. Přestože je sobota, hlavní město vypadá jako místo duchů. Na ulici potkáváme jen několik málo cizích turistů a v pevnosti Skansin, nebo jejích zbytcích, jsme sami.
Stejná tichá uspávající nálada je cítit i v historickém centru, které je opravdu nádherné. Červené dřevěné domy se ve čtvrti Reyngota a Tinganes střídají s černými a většině z nich samozřejmě nechybí ani tradiční travnaté střechy. Všude je uklizeno, čisto. Procházíme okolo budovy ministerstva financí, která vypadá jako vesnický domek, a pak se dostáváme k lodím na nábřeží, kde obdivujeme malé i velké plachetnice.
Na nedalekém hřbitově zase kontrolujeme náhrobky. Místní se dožívají opravdu požehnaného věku. Alespoň dle rozdílu data narození a úmrtí, které odečítáme ze starých kamenných náhrobků. Další zastávkou je informační centrum, které funguje jako obchod se suvenýry, kavárna a k naší spokojenosti tu najdete i toalety. U paní za přepážkou zjišťujeme, kde se dá sehnat místní sim karta a obhlížíme suvenýry. Pak už nás čeká další přejezd, tentokrát do jednoho z kulturně a nábožensky nejdůležitějších míst ostrovů, Kirkjubour.
Cestou ještě odbočujeme na jihozápad a úzkou silničkou se dostáváme k „zapomenuté“ farmě Sydradalur, kde obdivujeme výhled na opuštěné okolní ostrovy. Protože máme dost času, můžeme se i zastavit na několik fotek vodopádu a ovcí, koní a divokých hus, které se sem přišli napást hned k silnici.
Pokud přijedete na Faerské ostrovy s přesvědčením, že musíte navštívit všechny kulturní památky, pak hned jako první doporučuji návštěvu malé obce Kirkjubour. Kirkjubour je v současné době malá ospalá osada tvořená nádhernými zachovanými domy s travnatou střechou. Ne vždy tomu ale tak bylo. Ve středověku byla místní katedrála Sv. Magnuse, tehdejší biskupství, nejdůležitějším kulturním a náboženským místem ostrovů. Nyní je katedrála v žalostném stavu. Z kamenné středověké stavby zbyly jen obvodové zdi odkazující svými vysokými okny na ostrovní gotický styl.
Hned vedle kamenné katedrály se nachází budova muzea, Kirkjboargardur a kostel Sv. Olava. Jdeme se podívat do muzea, které funguje v podstatě jako budova skanzenu. Jeho interiér tvoří tradiční faerská výzdoba včetně nábytku a menších artefaktů.
Kostel Sv. Olava je bohužel zamčený, a tak se jdeme alespoň projít okolo pobřeží k místní farmě Úti á Bo, a poté vyndáváme hůlky a menší baťůžky na cestu zpět do Tórshavn. Ta je krásně značena velkými kamennými pyramidami a navíc není nijak náročná. Po prvotním ostrém stoupání se dostáváme na hranu horské planiny, po které pokračujeme až do města. Cestou si užíváme výhledy na jihozápadní ostrovy a v Tórshavn nás vyzvedává Michal s autem. Nutno podotknout, že za celý den nepršelo ani jednou!