Pohádkové údolí, jak se místní oblasti říká, září odstíni zelené. Ve zdejší bukolické krajině by opravdu klidně mohly žít pohádkové víly. Jen kdyby je tu každý den nerušilo tolik turistů.

Asi nejtěžší část cesty je ve strmém úvozu před La Faba. Stoupáme vzhůru po blátivé kamenité cestě, která slouží i jako koryto potoka a co chvíli se musíme zastavit, abychom popadli dech.

Vůbec se nedivím, že je celá oblast zapsána na seznamu UNESCO. I s mraky, které teď zakrývají pohled na nejvyšší horu Puig Major, je to tady čirá nádhera.

Trasa okolo pobřeží je přenádherná. Nad oceánem visí mračna, nad hlavou máme ale stále modrou oblohu. Příboj buší do skalnatého pobřeží a co chvíli procházíme okolo krásné písečné pláže, na kterou by si člověk nejradši lehl.

Přestože se GR 221 jmenuje „Cesta suchých kamenů“, zdejší část by se klidně mohla přejmenovat na „Cesta bláta a kaluží“. Marně kličkujeme po mokré stezce.

Jindy vyprahlý a sluncem spalovaný poloostrov nás vítá záplavem barev rozkvetlých luk i sadů. Antické, byzantské i novověké památky máme jen pro sebe... tedy když nepočítám štáby hollywoodského velkofilmu The Odyssey, kterým jsme v patách téměř každý den.

Tak trochu si nedokážu představit putovat s karavanou po slavné středověké obchodní trase ze Zagory do Timbuktu. Místo 1,5 hodiny bych...

Slunce teď svítí nízko nad horizontem a hnízdící ptactvo se vrací zpátky na útesy. Je tu nádherně. Procházíme se okolo skalnatého pobřeží...

Hluboko pod námi se nachází se svými rušnými silnicemi hlavní město ostrova, Palma de Mallorca. Na severu omývá náš pohled klidné temně...

Ochutnáváme giny, které v roce 2022 a 2023 dostali ocenění „Skotská palírna ginů roku“ a nakupujeme i něco do zásoby na doma.

Oči nemůžeme odtrhnout od útesu. Po hodině se posouváme o jeden útes dál, kde vidíme papuchalky z metru. Fotka střídá fotku, ale na mobil...

Jižně ležící ostrov Barra máme jako na dlani, stejně jako severně položený Jižní Uist. Na vrcholu nás čeká neskutečný výhled...

Je 3:30 a mně se konečně daří najít otevřené ubytování. Odhazujeme batohy ve veřejné části, kde je i kuchyňka a vaříme si čaj. Na dvě hodiny

Ve Walesu svítí slunce víc, než by jeden čekal a druhý chtěl. Příliš slunce a horko je nevítané zvlášť pokud máte v plánu aktivní dovolenou.

„Vítejte na Vnějších Hebridách,“ zdravím osazenstvo auta, když vyjíždím do malého ospalého (hlavního!) městečka na ostrově Harris...

Oblast okolo Banaue a Batad je proslavená svými nádhernými rýžovými terasami. Ještě donedávna se jednalo o hlavní a jedinou možnost obživy m

Při pohledu do centra kráteru se mi tají dech. Hluboko pode mnou je modrozelené sirné jezero a za horizontem kráteru blankytně modrá obloha

Vodopády Cambugahay jsou nádhernými kaskádami průzračně modré vody. O jejich kráse hovoří i to, že se zde sešli snad všichni turisté z celéh

Ze zarostlého lesa se stává polozemědělská krajina. Okolo cesty je vysázeno zelí, saláty, cibule a pórky. Kousek dál se nachází banánové háj

Po chvíli k nám přichází cizí Filipínec. Prý má pro nás báječnou nabídku na odvoz do El Nida za tolik a tolik. Dívám se na svého místního...