• Klara Skuhrava

Faerské ostrovy 4

Aktualizace: úno 1

Cesta z Tjornuvíku do Saksun a z Vestmanny do Hvalvíku

Den pátý: Na dnešní den máme připraveny hned dva přechody a navrch trochu té kultury. První z výletů je cesta z Tjornuvíku do Saksunu. Odpolední výlet nás provede tradiční pěšinou z Vestmanny do Hvalvíku.


Z našeho dřevěného domečku to máme do Tjornuvíku, začátku našeho prvního treku, co by kamenem dohodil (a zbytek došel pěšky). Úzká silnice nás po deseti minutách přivádí ke svému konci, do zátoky v Tjornuvíku, která je mimochodem i jedním z faerských surfařských rájů.

Malé údolí vyplněné tradičními domečky navazuje na širokou černou pláž. Na horizontu nás vítají skalní útesy a ikonická Čarodějnice s Obrem, kteří dle legendy nestihli během jednoho dne přitáhnout Faerské ostrovy k Islandu, a proto tu za rozbřesku zkameněli.


V Tjornuvíku se seznamujeme s cestou i určeným časem k jejímu zdolání, a pak už nic nebrání tomu, abychom vyrazili (jak jinak) ostře vzhůru. Cestička je poměrně dobře značena dřevěnými latěmi a ve vyšších částech i kamennými pyramidami.

Michala jsme nechali dole. Má za úkol převézt auto do Saksunu a jít nám (pokud to stihne) naproti. Nespěcháme. Je hezky. Pohled zpět do údolí a na mořskou zátoku je opravdu nádherný. Po necelé hodině stoupání přichází nízké mraky. Čarodějnice z Obrem jsou už zahaleni v mlžných oparech a brzy se do mraků dostáváme i my.

V sedle procházíme bílou tmou. Pár výškových metrů níž a před námi se konečně otevírá pohled na západní stranu ostrova Streymoy. Současně potkáváme Michala, který má samozřejmě úplně jiné tempo než my. Společně scházíme skrz podmáčené louky dolů, do staré vikingské vesničky Saksun, která se nachází „na konci světa“, chráněna před lidskou invazí dlouhým úzkým neobydleným údolím z jedné strany a z druhé mořskou zátokou Pollurin.


V Saksunu se nachází muzeum a kavárna (kvůli pandemii covid obě budovy uzavřeny), několik opravdu krásných kamenných domů s travnatou střechou, kostel a jediné otevřené veřejné toalety. Procházíme se okolo starých domečků a nakukujeme okny dovnitř. Těžko uvěřit, že tady někdo dokáže i nyní bydlet a hospodařit. Jenže dle zeleninových polí a několika „novějších“ (rozuměj ne kamenných) domů tomu tak bude.

Ze Saksunu projíždíme dál skrz dlouhé údolí do Hvalvíku, kde odbočujeme na „hlavní silnici“ vedoucí na západ do Vestmanny. I tady zastavujeme v informačním centru se suvenýry, jedním z mála otevřených turistických míst. Jak brzy zjišťujeme, nachází se zde i kavárna s internetem… Faerské ostrovy nepatří do tarifu Evropské unie, a tak přes místní wifi lačně hltáme všechny zprávy, e-maily a informace z domova. (Pozn. Další wifi nacházíme u obchodu s alkoholem v Oyrarbakki. I tady děláme desetiminutové „internetové“ pauzy :).)


Ve Vestmanně se necháváme vysadit v nejvýše položené ulici dle hesla: „Každý ušetřený výškový metr dobrý.“. Dál už musíme po svých. Stoupáme vzhůru a sluníčko nás hřeje na ramenou. Překračujeme potok a brzy se dostáváme na náhorní plošinu s vrcholem Reynid (349 m), ze kterého máme skvělý výhled na zdejší uměle přehrazená jezera, nezbytnou součást vodní elektrárny, která zásobuje elektřinou nejen celou Vestmannu.

Pomalu klesáme cestou necestou k první přehradě Lómundaroyri, a pak nás čeká další stoupání okolo další vodní plochy směrem k jezeru Mýranar. Daleko za námi pozorujeme tři černé postavy. Nejspíš další aktivní turisty na ostrovech.


Nejvyšší bod celé túry překračujeme u vrcholku Midalfelli (596 m). Odtud nás čeká už jen závěrečné (brutální) klesání podobné scházení černé sjezdovky. Pod námi je zapomenuté údolí, kudy vede silnice z Hvalvíku do Saksunu a za poslední hranou nás už vítá pohled na hory ostrova Eysturoy v čele s nejvyšší horou Slaettaratindur.

Scházíme dolů krok sum krok. Kolena už opravdu hodně bolí. U silnice přelézáme plot, a pak už přicházíme k přistavenému autu. Michal měl dost času, a tak nás vítá s plnými nákupními taškami faerských piv. Konečně totiž stihl otevírací dobu místních obchodů s alkoholem. Ano, ani na Faerských ostrovech si pivo v supermarketu nekoupíte. Musíte navštívit obchody k tomu určené, které otevírají jen na pár hodin denně.


Přejíždíme k obchodu s alkoholem, kde Michal objevil free wifi a na deset minut se zde zdržíme. Pak už nás čeká jen krátká cesta domů a nekonečná ochutnávka faerských piv doplněná nejednou lahví vína. I přesto, že jdeme spát ještě před půlnocí, dobře vím, že dnešního večírku budu zítra hořce litovat.




PŘEDCHOZÍ ČÁST CESTOPISU - DALŠÍ ČÁST CESTOPISU

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

KONTAKT

Ing. Klára Skuhravá

Ičo: 07021623

Obecní 196, 691 54, Týnec

+420 730 187 706

info@justwalkit.cz

č.ú.: 291804681/0300

GDPR 

Chci odebírat novinky z Justwalkit

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon
  • Black YouTube Icon

© 2016 - 2021 Justwalkit